Ženu ze středních Čech napálil falešný bankéř. Nalákal ji na autorizační telefon

Kriminalisté z odboru kybernetické kriminality řeší během krátké doby třetí případ tzv. fiktivního bankéře. Od roku 2020 do současnosti je těchto případů na osm desítek. 

Středočeští policisté z odboru analytiky a kybernetické kriminality řeší během měsíce již třetí případ tzv. falešných bankéřů, jejichž záměr a cíl je jediný – získat nemalé finanční prostředky z účtů důvěřivých občanů.

Jeden z posledních případů se stal koncem září, kdy se na policisty s trestním oznámením obrátila žena, kterou fiktivní bankéři připravili o více jak šest set tisíc korun.

Byla spuštěna sbírka na pomoc rodině po tragické nehodě u Kostelce

Vše začalo telefonátem, kdy ji kontaktovala údajná pracovnice České spořitelny a za účelem ověření domněle podané on-line žádosti o úvěr jejím jménem, kterou ale žena nezadala, požadovala informaci, u kterých peněžních ústavů má vedené své účty. Poté, co tuto informaci sdělila, následovaly další telefonáty.

Ženu kontaktoval „bankéř“ právě již z konkrétních peněžních ústavů, v nichž měla vedené účty a pod záminkou zjištění, že v internetovém bankovnictví jí bylo přidáno další autorizační telefonní číslo, které neznala, se může jednat o podvod. Aby nepřišla o peníze, bylo jí doporučeno stávající účty zrušit, vybrat z nich veškerou finanční hotovost a vložit je na elektronický účet prostřednictvím „partnerského“ bankomatu.

Pod touto legendou ji „fiktivní bankéř“ zcela věrohodně přesvědčil, aby finanční prostředky z obou účtů vybrala. Současně jí přes aplikaci WhatsApp zaslal QR kódy s adresami virtuálních peněženek „podvodníků“, na které postupně na různých místech v Praze, vložila prostřednictvím bitcoinmatu, veškeré své úspory v řádech statisíců.

Odcházející místostarosta Homolka se rozloučil stylově. S Kozlem

Veškerá komunikace s ženou netrvala nijak krátkou dobu. Podvodníci s ní hovořili několikrát za den, přičemž některé hovory trvaly téměř hodinu. Nicméně, ženu přesvědčili tak dokonale, že veškeré tyto hovory absolvovala, plnila pokyny podvodníků, a ti získali, co potřebovali – její nemalé finanční prostředky.

V daném případě již policisté konají úkony trestního řízení pro podezření z přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku (až pětiletá trestní sazba).

První takovýto případ zaznamenali kriminalisté ve Středočeském kraji v roce 2020. Od té doby – do současnosti – již řeší na osm desítek případů s legendou „falešný bankéř“, kdy škoda přesahuje dvanáct miliónů korun.

A jak se takovému jednání podvodníků bránit? Nejlépe takový hovor ukončit a sdělit, že si informace ověříte fyzicky přímo v konkrétním peněžním ústavu. Navíc pracovníci banky nikdy takto telefonicky s klienty nekomunikují, nikdy nepožadují provést takového transakce – tedy, aby klient vybral veškeré uložené peníze a převedl je na kryptoměny.

Prevence se zdá velmi jednoduchá, přesto ale  na tyto telefonáty reagují aktivně desítky poškozených, kteří se přesně řídí pokyny podvodníků . . .

Zdroj: mjr. Mgr. Vlasta Suchánková, tisková mluvčí PČR