Země v Zápech vydala hrob Keltů i s mečem

Oblastní muzeum Praha – východ v Brandýse nad Labem vystavuje hned několik zajímavostí, které stojí za to vidět. Je to vzácný románský meč, říčanský poklad nebo pozůstatky keltského bojovníka.

Klenoty středočeského pravěku zní název aktuální historické výstavy v muzeum, která byla představena již 21. září a potrvá do 4. února. Výstava vypráví 13 příběhů archeologických zajímavostí. Jak píší sami autoři, aby ukojili místní patrioty připojili k ní nejzajímavější objevy, které byly uskutečněny před výstavbou obchvatu městyse Zápy.

V rámci první části výstavy můžete spatřit nález z hradiště doby bronzové Velim – Skalka. Konkrétně odlitek obětního kamene a lidské oběti. Dále kupříkladu bronzové kování ve tvaru kančí hlavy z Týnce nad Labem, stříbrné a zlaté keltské mince nebo bronzové náramky z doby železné.

Pojďme se ale blíže podívat na exponáty z obchvatu Záp. Při archeologické výzkumu bylo nalezeno 2600 různých objektů a předmětů starých až sedm tisíciletí, které archeologové pod vedením Lukáše Balouna shromáždili do 576 beden. Většina teprve čeká na popsání a zaevidování, ty nejzajímavější ale mohou lidé již vidět.

Hned na začátku obchvatu od Brandýsa u kruhového objezdu byla nalezena jedna z nejstarších zajímavostí. Sloupový dům prvních zemědělců, kteří do Polabí přišli v 6. století před našim letopočtem. Domy bývaly široké až 7 metrů a dlouhé až několik desítek metrů. Dále zde archeologové našli třeba 2,5 metrů dlouhou jámu určenou k hospodářským účelům.

Jiný nález vydala země u Ostrovského potoka v místě zvaném Na Chmelnici. Byla tam objevena germánská osada, polozemnice a nadzemní sloupové domy starší doby římské z 2. – 3. století. Dále tam byly římské mince, bronzové klíče, keramika nebo spony. Na budoucím obchvatu bylo nalezeno také sedm polozemnic Slovanů ze 7. – 8. století. S tím souvisí objev 2,6 metrů hluboké jámy, která obsahovala kostru jelena, zajíce a srny. Expozice nabízí nejen popis nálezů, ale také fotografie.

Nečekaný objekt čekal na archeology v okolí Ostrova. Pod zemí byl schován zachovalý kamenný sklep zřejmě z pozdního středověku. Ve sklepě se zachovala klenba, čtvercová stavba a zaklenuté schodiště. Uprostřed byla prohlubeň zřejmě na čerpání vody. Na výstavě jsou fotografie z dronu, které znázorňují rozlehlost stavby.

Keltové v Polabí

Dost už ale o stavbách, pojďme se nyní podívat na vzácné objevy. Překvapením byl pro výzkumníky nález hrobů tří Keltů nedaleko mostu přes dálnici D10. Jeden z hrobů obsahoval ostatky bojovníka s výbavou – dobře zachovalý meč, hrot kopí a železné kování štítu. Dále tam byly dvě železné spony a švartnový náramek. Hroby archeologové datovali do 4. – 3. století před našim letopočtem. Kostra bojovníka je i s vybavením vystavena v expozici v zasklené vitríně. Porovnat si tak lze i velikost dávného válečníka.

Návštěvníky může zaujmout rovněž kostra štěněte nalezená v základech germánské chatky pocházející z doby římské. Mohlo jít o kultovní pohřeb za účelem ochrany domu proti zlými duchy. Samozřejmostí jsou ve vitrínách drobné nálezy, jako bronzová spona, keramika, hudební nástroj, stříbrné mince z doby římské nebo nádoby únětické kultury z doby bronzové.

Výraznou stopu zanechali v Zápech právě lidé únětické kultury starší doby bronzové. Ve třech různých hrobových skupinách bylo nalezeno 47 hrobových jam. Mrtví byli pohřbeni nespáleni hlavou k jihu. Ve většině hrobů byl jeden pohřeb, maximálně dva. Zarážející pro archeology byl pohřeb pod číslem 68, kde ležel nad pohřbeným jedincem kámen o váze 700 kg. Šestice pracovníků s ním nepohnula a musel pomoct bagr. Otázkou zůstává, kolik námahy museli předci vynaložit, než jej na místo dopravili.

Románský meč z Borku

V muzeu ovšem návštěvníci nemusí obdivovat jen nálezy z obchvatu Záp. Neméně pozoruhodný je románský meč, který byl v roce 2022 muzeu odevzdán. Objeven byl už v roce 1995 v předpolí pískovny Borek. Jde o senzaci, které si muzeum velmi považuje, a meč nechalo odborně konzervovat. Po jejím provedení byly na meči odhaleny dva nápisy. Jeden žádá boží ochranu pro svého nositele, druhý je podpisem výrobce meče. Díky tomu odborníci zjistili, že meč byl zřejmě vyroben v německých zemích někdy v období od konce 10. století do začátku 12. století.

Podobně úchvatný je říčanský poklad, který se do brandýského muzea dostal již v roce 2018. Nalezen byl ve sklepení domu v Říčanech již před 30 lety, kdy majitel domu Jiří Škába sklep čistil. Poklad byl uložen na polici mezi nářadím a byl zapomenut. Muzeu ho předal až jeho syn.

Keramická nádoba obsahovala 348 stříbrných pražských grošů z období vlády Václava IV. Za mince si současníci mohli koupit malé stavení nebo 6 krav. Poklad byl nyní veřejnosti ukázán po odborném vyčištění mincí.

Podle historika muzea Martina Hůrky, který se před časem vyjádřil pro server Novinky, není úplně jistý původ pokladu, ale je pravděpodobné, že jej ukryl jeho majitel před husitskými válkami a posléze byl zabit. Na mincích není letopočet, a tak se archeologové nemohli dozvědět nejmladší vyraženou minci, která by přiblížila dobu jeho uschování.