Byl sv. Václav zavražděn nebo zemřel ve vyhnanství? Rozhovor s historikem a spisovatelem

Historik a spisovatel Martin Pitro se rozpovídal o české historii. Povídali jsme si nejen o Staré Boleslavi, ale také o zámku v Brandýse nad Labem.

„Dějiny si můžeme představit jako obří puzzle, v němž jsou však mnohé dílky vybledlé nebo naprosto nezřetelné, takže celý obraz už dohromady neposkládáme. A těch prázdných míst rozhodně není málo,“ říká Martin Pitro.

Není to až moc skeptický pohled?

Vůbec ne, prostě to tak je a měli bychom tohle mít na zřeteli. Navíc historie přece není exaktní věda. Na druhou stranu to samozřejmě neznamená rezignovat na historické bádání, jen je zapotřebí si uvědomit, že ne všechno se jeví jednoznačně. Ale o tom to celé je, o hledání, argumentování, konfrontování… Každopádně různých závěrů a teorií existuje u spousty událostí vícero. Vlastně mně to celé mnohdy připadne jako taková detektivka bez usvědčeného pachatele.

Předpokládám, že více otazníků se objevuje ve starších dobách.

Samozřejmě, že jak putujeme proti proudu času, tak počet nejrůznějších nejasností narůstá. Například jaké pohanské kulty se vyznávaly v dávných dobách na našem území? Kde se nacházel Wogastisburg, u něhož měli Slované porazit franské vojsko? Kdo zavraždil Václava III. v Olomouci? Kdo je autorem Dalimilovy kroniky? Mimochodem, celkem dobře jsem znal člověka, který napsal knihu, v níž se pokusil o identifikaci právě autora Dalimilovy kroniky, a domníval se, že na základě tohoto zjištění se začnou přepisovat učebnice. A jak to celé dopadlo? Se svojí teorií se zařadil „pouze“ ke všem těm předešlým.

Co nedávná doba, tam je všechno průhledné?

Ale kdepak, ani v takovém 20. století není všechno jasné. Tak třeba úplně namátkou byl Jan Masaryk v březnu 1948 zavražděn, spáchal sebevraždu nebo šlo o nešťastnou náhodu? Anebo co přesně způsobilo smrt devíti účastníků Ďatlovovy expedice v únoru 1959 během výpravy na Ural? Opravdu se dá za příčinu považovat lavina snad doprovázená infrazvukovými vlnami, když u některých nalezených těl se zvláštně oranžovým zabarvením pleti byla zjištěna devastující zranění typu rozdrcené lebky, polámaných žeber a rozsáhlých vnitřních zranění včetně chybějícího jazyka? A takto by se ve výčtu „nedávných“ nejasností dalo pokračovat dál a dál…

Zjistil jsem si, že vaše úplně první kniha se zabývá náboženstvím dávných Slovanů. Proč právě toto téma?

(Smích) No možná právě kvůli těm otazníkům, kterých je u slovanských bohů opravdu nesčetně. Říká se, že kolik bylo jednotlivých slovanských kmenů, tolik existovalo i různých božstev. Když bych to s trochou nadsázky parafrázoval, tak kolik bylo a je badatelů, tolik je teorií týkajících se charakteristiky a funkcí jednotlivých božstev slovanského panteonu. A do toho pak všechny ty bohyně a bozi vymyšlení v pozdějších dobách nebo prolínání se s folklorem… 

Nedá mi to, abych se nezeptal na osud svatého Václava, když si povídáme u nás v Brandýse-Staré Boleslavi.

Záleží, co přesně chcete slyšet. Že ho jeho mladší bratr Boleslav nechal v pondělí 28. září roku 929 či spíše 935 zavraždit svými družiníky ve Staré Boleslavi před vraty kostela svatých Kosmy a Damiána a dostal se tak k moci? Anebo že Václav žil v Boleslavi v nuceném vyhnanství, kde „normálně“ zemřel až někdy kolem roku 939? Ano, i s takovou teorií se lze setkat. Každopádně Stará Boleslav je svázaná s počátky českého státu a rozhodně má návštěvníkům co nabídnout. Ať je to kostel Nanebevzetí Panny Marie, bazilika svatého Václava, kostel svatého Klimenta nebo Staroboleslavská brána. Nechci zabíhat do podrobností, ale prvně jmenovaný kostel představuje nejstarší české poutní mariánské místo. Navíc se zde uchovává Palladium země české, což je kovový gotický reliéf Madonny s dítětem spojovaný se svatováclavskou tradicí. Bazilika svatého Václava se rozkládá na místě původního kostela svatých Kosmy a Damiána, kde měl kníže Václav přijít násilně o život. Románský kostel svatého Klimenta, mimochodem nejstarší stojící stavba ve Staré Boleslavi, je výjimečný zejména nástěnnými malbami, které mimo jiné zobrazují fragmenty ze života čtvrtého papeže svatého Klimenta. Staroboleslavská brána pak upomíná na stavební aktivity českého krále a římského císaře Karel IV. Opravdu se máte čím pochlubit.            

A k tomu všemu máme u nás v Brandýse krásný zámek…

Jasně, vím, navštívil jsem ho. Je to významná renesanční stavba s rozsáhlým parkem a se skvostnými grafity, která vznikla přestavbou původního gotického hradu. Dojem umocňuje částečně dochovaná fortifikace v podobě příkopů a valů, stejně jako kamenný klenutý most. Zcela právem byl celý objekt prohlášen národní kulturní památkou. Hopsa hejsa do Brandejsa, kam měl za krásnou mlynářkou do mlýna v podzámčí vyrážet císař Rudolf II. Ale bylo to podle všeho jinak a za milenkou tu docházel jeho komoří Filip Lang. Každopádně na zámku, který se vedle Pražského hradu řadil k nejvýznamnějším habsburským sídlům v českých zemích, pobývali mezi lety 1547 až 1918 všichni panovníci habsburské, později habsbursko-lotrinské dynastie. Namátkou Ferdinand I., Maxmilián II., zmiňovaný Rudolf II. nebo poslední rakouský císař Karel I., který zde měl se svou manželkou Zitou Parmskou ložnici. Právě zde se roku 1813 radil rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I. a s pruským králem Fridrichem Vilémem III. na vojenském postupu proti Napoleonovi před bitvou národů u Lipska.

S ohledem na všechny ty otazníky, můžeme se těšit na nějakou další knihu od vás?

(Smích) Nevím, nemáte nějaký tip? Možná by to tentokrát mohlo být sci-fi. Tam se dá popustit uzda fantazie podle libosti, aniž bych trnul, že někdo začne argumentovat nějakou jinou, podle něj zaručeně pravdivou teorií.

Martin Pitro
Narodil se v Kolíně roku 1971, odmaturoval na Akademickém gymnáziu Štěpánská v Praze a následně vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zabývá se slovanským náboženstvím, obdobím středověku a popularizací historie obecně.

Je autorem či spoluautorem zhruba dvou desítek publikací pro dětské i dospělé čtenáře, namátkou Bohové dávných Slovanů, Pyskatí Habsburkové, Země v srdci Evropy, Strašliví loupežníci a jejich krvavé kousky, Panovníci českých zemí, Karel IV., Průvodce třicetiletou válkou 1618–1648: České země na pokraji zkázy nebo Průvodce husitskými válkami 1419–1437: České země ve stínu kalicha. Čtyřdílná série Drsný střed Evropy získala literární cenu E. E. Kische.