Pohádkový les s hlubokou identitou, zaznělo se setkání o budoucnosti Houštky
Na sedm desítek lidí se sešlo o čtvrtečním večeru v sále městského úřadu v Brandýse nad Labem, aby se společně zamysleli nad budoucností Hluchova a Houštky. Padaly různé návrhy, které možná využijí architekti a krajináři ve svém návrhu.
Zájemci se před vstupem do sálu museli upsat do registračního formuláře podle barvy stolu. Těch bylo pět a každý měl svoje facilitátory, kteří zaznamenávali informace od občanů. Nejprve došlo na představení odborníků, kteří pracují na konceptu. Jsou jimi architekt David Neuhäusl ze společnosti Neuhäusl Hunal, urbanista Jaroslav Dědič z 4CT a Júlia Bobríková z ateliéru Zdeňka Sendlera.
U pěti stolů se pak rozjela přibližně dvouhodinová debata. Nechyběly velkoformátové mapy, ortofotomapy, barevné nálepky i fixy. Zaznamenávalo se, kde kdo bydlí, kudy chodí do lesoparku, co tam má rád a co se mu tam nelíbí. Účastnili se také zastupitelé z řad vládnoucí koalice i opozice a rovněž vedení radnice.
Nejdůležitějším úkolem ovšem bylo zaznamenat a navrhnout, co by na území lesoparku Houštka, přírodní památky Hluchov a okolí mělo být v budoucnu. Zastoupeni byli občané z Brandýsa i Boleslavi, zemědělci nebo sportovci z Houštky. Padaly stížnosti, že les je zanedbaný a nepročištěný, že jsou v něm vystouplé kořeny, o které se mohou zranit děti. Došlo také na prostor, kde se konají Svatováclavské slavnosti. Zmíněn byl zničený trávník i možnost udělat širší Lázeňskou ulici i s parkováním.
Velkým tématem byl vjezd aut do Houštky a parkování v ní. Zatímco jeden tábor vyžaduje úplný zákaz vjezdu, druhý by tam chtěl nové parkoviště. Trenér z atletického areálu připomněl, že rodiče nebudou nechávat děti, aby na kroužek šly přes les samy. Jiná debata se vedla o budoucnosti budovy Kim Ir Sena, kde by měly vzniknout startovací byty. „Nechápu, jak tam může být sociální bydlení. Vždyť je to v lese, jak se tam ti lidi budou dostávat,“ komentovala záměr jedna z přítomných žen.
Starosta Robert Pecha (Vy Jste Město), který byl na jednání také, zmínil, že zatím není zajištěno financování bytů z vhodného dotačního programu. Podobně je to dle něj také s demolicí budovy Slunečních lázní, která má vyjít na několik desítek milionů. Zatím datum demolice nebylo stanoveno.
Mnoho lidí ovšem oceňovalo přírodní charakter území, zeleň, ticho a klid. Jeden z úkolů také byl, aby přítomní označili místo, kde by si v lesoparku jen tak sedli a poslouchali ptáky. Zazněl nápad nechat místo přírodě a vytvořit pouze relaxační zónu.
Plánovaly se také nové cesty i přemostění Labe u dálničního mostu pro pěší nebo nové hřiště a cyklistický okruh kolem Labe. „Zájmy jednotlivců nesmí překročit zájmy společnosti,“ mírnil nápady jeden z facilitátorů.
„Cílem bylo posbírat nápady a náměty od lidí. Zjistit, jak území lidé vnímají. Kde vidí silné stránky a kde slabé stránky. Chtěli jsme znát názor uživatelů území, abychom na něj pak mohli navázat ve strategické části. Výstupem bude souhrnná mapa i s bodovým zápisem jednotlivých problematik. Tu dostane město,“ řekl Aktuálně z Brandýska urbanista Jaroslav Dědič.
„Bude k tomu i několikastránková zpráva, ale především mapa s důležitými body. Je to vlastně koncept rozvoje území, který se skládá z analytické části, jejíž součástí je i setkání s veřejností. A pak na to naváže strategická část,“ doplnil architekt David Neuhäusl.
Podle autorů koncepce by na přelomu května a června měla být dokončena strategická část, která bude představena veřejnosti v letním kině. Pokud to bude možné. Součástí výstupu bude několik scénářů, co s územím. Následně se bude vybírat nejvhodnější varianta a odborníci sdělí, co doporučují. Rozhodnou však politici na základě podkladů. Součástí zprávy budou také kroky, které by radnice mohla dále učinit.
Na dotaz, jak na autory, jako nezaujaté osoby, území zapůsobilo, odpověděla Júlia Bobríková z ateliéru Zdeňka Sendlera: „Každý se v území cítí jinak. Podle toho, jak vnímá bezpečí či nebezpečí. Myslím si, že území má hlubokou identitu, která je zakořeněná v historii. Tu lidé od mého stolu vnímali pozitivně. Na mě to území působí trochu jako takový zarůstající pohádkový les, takové houští v Houštce, které symbolizuje trošku delší periodu nečinnosti.“