Tisíce voličů si u voleb nevyberou. Je to moc práce, řekli starostové k jediné kandidátce 

Tisíce lidí si u nadcházejících voleb u volebních uren nevyberou. Nemají totiž z čeho, poněvadž v jejich obci je jen jediná kandidátka a mnohde je na ní přesně takový počet kandidátů jako je zastupitelů. Problém není jen ve středním Polabí, ale po celé ČR. Vyřešit jej může třeba sloučení obcí. 

Voliči většinou chodí do volebních místností vybaveni obálkou s velkým volebním lístkem. Za plentou pak začíná hledání té správné strany, případně těch správných kandidátů, a křížkování. Jestliže si to nepřipravíte doma a kandidujících subjektů je velké množství, čeká vás i pár minut hledání. Jenže ve třech desítkách obcí a městysů ve středním Polabí takové starosti voliči mít nebudou. Do urny mohou hodit lístek tak, jak je. Vybírat nemají z čeho a složení jejich radnice je defacto dopředu jasné. 

Z okolních obcí ve správních obvodech pověřených obecních úřadů Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čelákovice, Neratovice a Benátky nad Jizerou jsme napočítali 29 obcí s jedinou kandidátní listinou. V 18 obcích si voliči nevyberou vůbec, protože počet kandidátů je shodný s počtem mandátů. U zbývajících 11 obcí mají voliči alespoň malou útěchu. Na kandidátce je totiž o jednoho nebo dva kandidáty více než kolik se rozděluje mandátů. Křížkem tudíž mohou označit, koho na radnici chtějí. 

Volby se (ne)konají

„Popisovaný trend najdeme napříč celou zemí. V součtu to je asi 30 % obcí, kde není více, jak jedna kandidátní listina a volby se tak reálně v těchto obcích nekonají. Ano, konají, ale nejde vůbec o volby, takže nemá smysl tam ani chodit,“ řekl Aktuálně z Brandýska politolog z Masarykovy univerzity Michal Pink. 

České právo u komunálních voleb nestanoví minimální volební účast. Nízká účast tedy sama o sobě volby nezneplatní. Pokud byla podána jediná kandidátní listina, zákon o volbách do zastupitelstev obcí navíc výslovně říká, že se u ní nepoužije běžná pětiprocentní hranice.

„Stačí se podívat na schodek státního rozpočtu a zamyslet se nad tím, jaká je z toho část pro obce, kde se platí volební komise a je to úplně zbytečné. Ještě by možná stálo za úvahu, že se současně volí i do Senátu a jsou určitě obce, kde právě v senátních volbách o něco málo půjde,“ konstatoval politolog Pink. 

Starosta Jenštejna Norbert Hlaváček (Změna pro Jenštejn 2026) redakci řekl, že vidí dva možné důvody, proč obec má jedinou kandidátku. „Lidé necítí potřebu nějak zásadně měnit směr, kterým se obec v posledních letech ubírá. Druhým, možná ještě praktičtějším důvodem je, že komunální politika znamená poměrně hodně práce, času a odpovědnosti, a ne každý má chuť se jí dlouhodobě věnovat.“ Starosta zdůraznil, že jedna kandidátka neznamená, že kandidáti mají jen jeden názor.

Podobně se vyjádřil i politolog Pink. „Bohužel, je to podobná situace, když někomu věnujete auto (v našem případě volební právo) a obdarovaný dál raději jezdí autobusem nebo vlakem (v našem případě nejde k volbám, ani nekandiduje), protože to nepovažuje ve svém životě za důležité,“ dodal politolog.

Nikomu se do toho nechce

Starosta Hlaváček připustil, že voliči nerozhodují, kdo se do zastupitelstva dostane. „Je to prostě důsledek toho, že se žádná další skupina občanů nerozhodla vlastní kandidátku postavit. Přesto budu rád za každého, kdo k volbám přijde. V takové situaci totiž účast podle mě není jen technickým rozhodováním mezi kandidáty, ale také vyjádřením toho, že lidem není dění v obci lhostejné a že mají zájem dát najevo svůj vztah k tomu, jakým směrem se Jenštejn ubírá,“ vysvětlil Hlaváček. 

Další obcí, kde je pouze jedna kandidátka, jsou Polerady. Tamní starosta Jiří Urban (Za naše Polerady) uvedl, lidé jsou spokojeni s jejich prací, a tak nepotřebují skládat další kandidátku. „Máme čtyři nové lidi, takže jsme ji obměnili. Na kandidátce máme sedm lidí, a i ty bylo problém sehnat. Nikomu se do toho nechce, protože je to práce,“ řekl Aktuálně z Brandýska Urban. O nízkou účast se nebojí, protože občané podle něj přijdou podpořit starostu. 

Politolog Pink upozorňuje na příliš velký počet obcí v ČR. „Musíme mít v ČR tak atomizovanou komunální strukturu? To jedním ze zdrojů vysokého počtu obcí, kde se reálně nesestaví ani kandidátka. Dále to může být nezájem kandidovat (přece nebudu dělat sousedům fackovacího panáka) a samotná povaha komunální politiky,“ myslí si politolog. 

Svaz měst a obcí před volbami vydal tiskovou zprávu, kde upozorňuje na šikanózní chování vůči představitelům měst a obcí. V dotazníkovém šetření svaz zjistil, že 82 % respondentů vnímá, že přibývá urážlivého chování. 

„Kritika je přirozenou součástí veřejné služby. Nemůžeme ale přijmout, aby se věcný nesouhlas měnil v osobní útoky, výhrůžky, obtěžování nebo systematický tlak na starosty, starostky a jejich úřady. Člověk, který přijme odpovědnost za obec, nesmí za svou veřejnou službu platit vlastním zdravím nebo klidem své rodiny,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.

Níže publikujeme přehlednou tabulku obcí s jednou kandidátkou a přepočtem kandidátů na mandát. Počty volebních stran, kandidátů a mandátů byly spojeny ze tří registrů ČSÚ. Údaje se ještě mohou změnit, pokud se někdo kandidatury vzdá nebo bude odvolán. Nejlidnatější obcí s jedinou kandidátkou jsou Šestajovice (4220), následované Všetaty, Měšicemi, Velení nebo Mochovem. Nejméně obyvatel je v obci Sedlec, kde se volí sedmičlenné zastupitelstvo a kandidátka má jen sedm osob.

Kde je jen jedna kandidátka

Zdroj: registry volených zastupitelstev, volebních stran a kandidátů ČSÚ, stav otevřených dat k 23. září . Tabulka zahrnuje platné kandidáty. Analýzu provedl ChatGPT. 

Tento text vznikl za podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.