Město chce v územním plánu zelené střechy a popínavky. Může však jít jen o účetní zeleň

Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav představilo návrh změny územního plánu, ke kterému je možné posílat připomínky. Mimo jiné se má změnit definice plochy zeleně, k níž se mají počítat i zelené střechy a popínavé rostliny. Město se inspirovalo v Kladně. Metodiku však nepřevzalo celou, a tak chybí například koeficient minimálního podílu zeleně z terénu. Může se však stát, že v budoucnu mohou být zelené střechy a popínavky spíše účetní zeleň.

Na zajímavou pasáž v návrhu upozornili redakci čtenáři s tím, že 8. července odpoledne se změna veřejně projedná na úřadě. Na webové stránce města je tato změna zveřejněna již od 5. června. Pozvánku na projednání ovšem redakce v době psaní článku na webu, na facebookovém profilu města nebo v aplikaci Munipolis nenašla. Proto oslovila přímo radnici.

„Potřeba definice plochy zeleně vychází z poznatků během užívání platného územního plánu. Možnost náhrady části zeleně na rostlém terénu v plochách VL (lehký průmysl), VT (těžký průmysl a energetika) a HU (smíšené výrobní všeobecné) (v areálu CIUR, BSS, …) vychází ze snahy zachovat možnost rozvoje areálu. Současné nastavení podmínek vyžaduje dodržení 15, respektive 20 % ploch zeleně, které již v tuto chvíli neexistují a vzhledem k faktickému stavu areálu jsou velmi obtížně realizovatelné. Po dohodě zpracovatele a vedení města byla vymezená oblast určena jako lokalita, kde je podmínka zeleně dlouhodobě problém, ale jednotliví vlastníci mají aktivní zájem na rozvoji,“ popsal návrh pro Aktuálně z Brandýska starosta města Petr Soukup (Naše dvojměstí).

Samotnou změnu lze najít v souboru výrokové části návrhu na straně 18 změny územního plánu, kde je přehledná tabulka koeficientů zastoupení zeleně. „Za plochu zeleně se pro účely územního plánu považuje zejména zeleň na rostlém terénu – plochy zeleně v přímém a nepřerušeném kontaktu s přirozeným půdním podložím. Pro účely výpočtu zastoupení zeleně u Ploch se specifickým způsobem výpočtu koeficientu zeleně je přípustné započítat také níže stanovený poměr ploch zeleně na stavebních konstrukcích a stromů,“ píše se v navržené změně.

 Nahrávání ...

V odůvodnění změny se na straně 46 dočteme, že návrh se inspiroval územním plánem města Kladna, kde se údajně osvědčil. Nástroj je aplikován v plochách VL, VT a HU, kde defacto není tolik možností mít zeleň, která roste z půdy. „Zavedení systému náhradní zeleně stimuluje vlastníky k realizaci retenčních a mikroklimatických opatření (zelené střechy, fasády, výsadba stromů), což má prokazatelně pozitivní vliv na kvalitu prostředí v urbanizovaném území,“ konstatuje se v odůvodnění.

Větší haly výměnou ze zeleň?

Definice jinými slovy říká, že se upřednostňuje zeleň v terénu. Současně nelze nic namítat proti zeleným střechám a adaptačním opatřením. Otázkou však zůstává, jestli přirozenou zeleň nemůže nahradit účetní zeleň. Plocha popínavé zeleně se započitatelností 500 % znamená, že se pro účely výpočtu násobí pěti. Při maximální šířce 0,5 metru může relativně úzký pás u fasády papírově vytvořit výrazně větší plochu zeleně, než jakou reálně zabírá na pozemku. 

Uvedené plochy VL, VT a HU jsou v lokalitách s vyšší intenzitou využití území. To je přesně typ území, kde může být formulace pro vlastníky a investory výhodná. Čili umožní splnit požadavek na zeleň i tam, kde by jinak museli nechat více nezastavěné nebo nezpevněné plochy.

„Obávám se, aby se z toho nestala pouze účetní hra. Tedy situace, kdy se vysadí několik stromů, započítá se zelená střecha, formálně se splní koeficient zeleně a výsledkem je větší budova, větší hala nebo větší zastavěná plocha, než by byla možná podle původních pravidel,“ řekl Aktuálně z Brandýska čtenář, který si nepřál být jmenován.

Odbornice na zeleň, která si přála zůstat v anonymitě, ale redakce její totožnost zná, upozornila, že územní plán nepočítá s kontrolou výsadby zeleně. Nedohlíží tím pádem ani na udržitelnost a kvalitu. Za případné pochybení nehrozí sankce.

„Územní plán tohle z podstaty věci nedokáže a pochybuju, že si tím pak bude někdo pálit prsty. Dokážu si představit, že investor nakreslí výše uvedené do projektu, maximálně si sníží reálné metry čtvereční zeleně na úkor lukrativně zastavěných ploch a ve výsledku to prostě vůbec nerealizuje. Maximálně zaplatí pokutu, která bude směšná oproti tomu, co tím získá. Nevím, jestli je to vymahatelné při kolaudaci, ale když to i pro forma vysází a za rok zruší, asi ho nikdo nedožene,“ doplnila expertka.

V Kladně musejí mít přirozenou zeleň

Město uvádí, že se inspirovalo územním plánem Kladna. To redakci potvrdil i starosta s tím, že způsob náhrady zeleně byl diskutován na jednáních Komise pro strategii a rozvoj. V kladenském územním plánu a jeho části týkající se koeficientu zeleně je stejně jako v tom brandýském tabulka plochy zeleně.  Dělí se však na zeleň na rostlém terénu a na zeleň na stavební konstrukci. Dále plán uvádí, že zeleň na rostlém terénu musí tvořit určitý minimální podíl započítávané zeleně. V podzemních garážích územní plán nařizuje 10 % započítávané plochy zeleně a na ostatních plochách alespoň 70 %.

V Kladně jsou zatravňovací dlažba a popínavá zeleň uvedeny v kategorii Zeleň na rostlém terénu, zatímco zelené střechy se souvrstvím 0,15 až 1,5 metru spadají pod samostatnou kategorii Zeleň na stavební konstrukci. Zatímco Brandýs-Boleslav se zelení na rostlém terénu nepočítá. Navíc Kladno má v územním plánu graf minimálního koeficientu zeleně, který se používá, pakliže je to u stanovené plochy uvedeno. Použít lze i kalkulačku na koeficient zeleně.

V Kladně je například u ploch Areály produkce a infrastruktury minimální koeficient pro zeleň 0,15. U areálu o rozloze 750 m² a koeficientu zeleně 0,15 by Kladno požadovalo alespoň 112,5 m² započitatelné zeleně. V běžném režimu by z toho nejméně 78,75 m² musela tvořit skutečná zeleň na rostlém terénu.

Aktuálně z Brandýska chtělo vědět, zda bude koeficient minimálního podílu zeleně na rostlém povrchu i v Brandýse-Boleslavi: „Prozatím ne. Předmětná úprava je vymezena na areály, které jsou velmi specifické. Současné regulativy ÚP (územního plánu) neumožňují nejen rozvoj areálů, ale i drobné stavební úpravy v nich,“ vysvětlil Soukup.

Lidé mohou posílat připomínky

Brandýs-Boleslav se tedy sice inspiroval v Kladně, ale metodiku zdaleka nepřevzal celou. Zdá se, že chybí pojistky, které by zaručovaly, kolik se ve městě bude muset minimálně sázet stromů, keřů a jiné zeleně. Bez takové pojistky se otevírá prostor pro to, aby koeficient zeleně byl splněn převážně náhradní zelení a zelenými střechami. I to samozřejmě bude zeleň, o kterou se ovšem někdo bude muset starat, zaručovat udržitelnost a především kontrolovatelnost.

„Během povolovacích procesů musí být vše v souladu. Pokud by došlo k nesouladu v budoucnu, může město nebo MěÚ vyzývat k nápravě, popřípadě se na nesoulad přijde v jakémkoli následném stavebním řízení. Je nutno podotknout, že tento přístup testujeme na lokalitě, kde lidově řečeno‚ není co ztratit,“ konstatoval starosta Soukup.

Redakce také chtěla vědět, kdo změnu navrhl a proč. „Změna se zpracovává na základě zprávy o uplatňování. Požadavek na řešení definice zeleně vzešel z rozhodovací praxe při uplatňování územního plánu. O pořízení změny bylo rozhodnuto na jednání zastupitelstva v září 2023,“ odpověděl starosta.

Veřejné projednávání návrhu v době, kdy mnoho lidí odjíždí na dovolenou, je dle starosty dáno lhůtami dle stavebního zákona a kapacitou úřadu územního plánování. Veřejnost podle něj může připomínky podat písemně do 23. července.

Editovala Štěpánka Borská