Jenštejn: hrad fanatického arcibiskupa i nezřízeného notorika
Jen sedm kilometrů jihozápadním směrem od Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, v okrese Praha-východ, se rozkládá zřícenina hradu Jenštejn. Dominantou je 22 metrů vysoká věž, viditelná na kilometry daleko a podobající se majáku na mořském břehu. Pokud jde o jednotlivé majitele, patrně nejznámějším z nich byl třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, který se neváhal postavit ani českému králi Václavu IV.
Začátky Jenštejna spadají do třicátých let 14. století, kdy menší hrad založil movitý dvorský místosudí Jenec z Janovic. Podle zakladatele pak byl odvozen i název objektu, v dobových pramenech uváděný jako Jenczenstein neboli Jencův kámen. Současné znění – Jenštejn – tak vlastně odráží s drobnou přeměnou původní pojmenování.
Aby vám neunikly zajímavosti a aktuální informace, staňte se prosím fanoušky naší stránky na Facebooku nebo Instagramu a budete v obraze.
„U Jenštejna šlo o hrad bergfritového typu, tvořený vlastním bergfritem čili okrouhlou hlavní věží, která v případě potřeby sloužila obráncům jako poslední útočiště. K dalším stavebním prvkům náležely hradby s bránou a s padacím mostem a dále pak budova paláce. Kolem hradu, postaveného na nevysokém skalnatém ostrohu, byly vytvořeny příkopy, které se zaplavily vodou z rybníka. Velmi záhy po založení hradu vznikla i přilehlá ves, a to kvůli jeho zásobování. Ještě dodnes je patrné, jak se jednotlivá stavení paprskovitě rozprostírají kolem návsi. Tomuto typu vesnické zástavby se říká okrouhlice,“ říká historik a spisovatel Martin Pitro.
Výstavná rezidence s kaplí
V roce 1368 se novým majitelem hradu stal notář královské komory Pavel, nově psaný z Jenštejna, který vlastnil několik domů v Praze a k tomu i statky na venkově, například v Hospozínu, Plaňanech nebo Předboji. Nebyl to jen tak někdo, neboť jeho bratr Jan Očko z Vlašimi zastával funkci olomouckého biskupa a druhého pražského arcibiskupa a proslul i coby rádce a důvěrník krále a císaře Karla IV., stejně jako donátor umění.
Jedním z Pavlových synů byl i Jan, jemuž se dostalo důkladného vzdělání na několika zahraničních univerzitách a následně se stal kancléřem krále Václava IV., míšeňským biskupem a nakonec třetím pražským arcibiskupem. Právě Jan, od roku 1379 další z majitelů Jenštejna, provedl celkovou přestavbu objektu na reprezentativní sídlo.
„Tehdy ještě patřil Jan k nejbližším Václavovým spolupracovníkům, takže se lze právem domnívat, že se na realizaci přestavby podíleli lidé z královy dvorské huti. V této souvislosti došlo k částečnému odstranění a následně k novému vystavění horní části věže, kde v podlaží na úrovni vstupu po padacím můstku ze sousedního paláce byla zbudována kaple s jediným hrotitým okénkem a nově vzniklo i točité schodiště, spojující jednotlivá podlaží. Stejně tak byl rozšířen i hradní palác,“ přibližuje Martin Pitro.
Ve sporu s králem
Jenže netrvalo dlouho a vztah mezi Janem z Jenštejna a Václavem IV. se dostal na bod mrazu. Mohlo za to podle všeho Janovo vážné onemocnění, z něhož se sice uzdravil, ale které na něm zanechalo trvalé následky. Podle všeho trpěl nějakou formou epilepsie, kterou způsobil zánět mozku a která u něj vyvolávala náboženská vidění.
U arcibiskupa došlo k zásadní proměně jeho osobnosti a stal se z něj nesmlouvavý asketa, jenž navíc požadoval takovéto chování i u ostatních. Dohoda mezi oběma muži nebyla možná, neboť Jan jakékoli urovnání konfliktu odmítal. Král proto v roce 1390 Jenštejn arcibiskupovi odňal a ten po nucené abdikaci nakonec skonal roku 1400 v Římě jako nemajetný a zlomený člověk.
Propitý Jenštejn
„Na hradu se pak až do druhé poloviny 16. století střídali jednotliví šlechtičtí držitelé, když poslední z nich, Jan Dobřichovský z Dobřichova, svůj majetek doslova propil a zemřel zadlužený. Následně byl objekt zabrán královskou komorou a připojen k brandýskému panství. Jenštejn chátral a pustnul, dílo zkázy dokonalo ke konci třicetileté války švédské vojsko, které opuštěný hrad vypálilo a pobořilo. Stejně tak dopadla i vesnice v podhradí. V dobách po tomto hrozivém konfliktu začali místní lidé jednak hrad rozebírat na stavební materiál, někteří si pak v troskách našli bydlení, mimo jiné i ve věži,“ dodává Martin Pitro.
Až v roce 1972 bylo rozhodnuto o opravě Jenštejna. Práce trvaly celých pět let, tedy do roku 1977. Následně se hrad otevřel návštěvníkům a již od roku 1966 je chráněn jako kulturní památka.
Z hradu Jenštejn je malebný výhled do okolí, při dobré viditelnosti můžete spatřit i České středohoří a horu Říp. Cestou na věž si prohlédnete kapli, expozici s archeologickými nálezy nebo můžete přes prosklenou podlahu nahlédnout do hladomorny s kostlivcem.
Nachází se zde expozice Oblastního muzea Praha-východ o historii Jenštejna s dobovými vyobrazeními a modelem objektu. K prohlídce jsou také pokoje poslední obyvatelky a sklep. Před hradem se můžete posadit nebo si v místním občerstvení vychutnat zlatavý mok.
Jenštejn je otevřen od dubna do října od pátku do neděle od 10 do 12 a od 12.30 do 17 hodin. Vstupné je 60 Kč, snížené 40 Kč.
