Jako oko v hlavě. Města si chrání směrnice, podle které rozdělují peníze

Města a obce zadávají veřejné zakázky podle přesně stanovených pravidel. V případě veřejných zakázek malého rozsahu jsou ovšem pravidla volnější a radnice si mohou samy rozhodovat, kdo konkrétní práce bude zadávat a v jakém rozsahu. Z analýzy redakce vyplynulo, že velkorysé přímé zadávání mají Benátky nad Jizerou, Kostelec nad Labem nebo Čelákovice. Naopak nižší limity má Mělník či Neratovice. Lysá nad Labem nebo Středočeský kraj zveřejňují veškeré faktury.

Opravu chodníku, rekonstrukci kanalizace či čističky odpadních vod, nebo třeba nové auto pro město, klimatizaci, ale i studii a projektovou dokumentaci zadávají radnice ve veřejných zakázkách. O všech nákupech by měla rozhodnout kompetentní osoba, která zná postup. Tento úředník, vedoucí, místostarosta či starosta mají značnou pravomoc, avšak také odpovědnost. Výběr vhodných dodavatelů by měl být co nejvíce transparentní.

Alfou a omegou je zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Podle předpokládané ceny se zakázky dělí na veřejné zakázky malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní. Zakázkou malého rozsahu je zakázka do 3 milionů korun bez DPH u dodávek a služeb a do 9 milionů korun bez DPH u stavebních prací. U těchto zakázek radnice nemusí postupovat v plném zadávacím řízení podle zákona, musí ale dodržet zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podlimitní veřejná zakázka je taková, která už přesahuje hranici zakázky malého rozsahu, ale ještě nedosahuje nadlimitního limitu. U obcí a měst jde zjednodušeně o dodávky a služby nad 3 miliony Kč a pod 5,386 milionu Kč bez DPH, u stavebních prací nad 9 milionů Kč a pod 134,764 milionu Kč bez DPH. Nadlimitní zakázky jsou zakázky od těchto hranic výše a podléhají přísnějšímu režimu podle zákona. Nadlimitní zakázky jsou dražší a zákon je posuzuje přísněji. Limity se odvíjejí od nařízení vlády č. 172/2016 Sb. a od 1. ledna 2026 byly upraveny na období 2026–2027.

Je dobrou praxí, že radnice postupují při zadávání malých veřejných zakázek podle směrnice, kterou si samy pro tyto potřeby naformulují a schválí. Není to však povinnost. Zadávání by však mělo být transparentní, aby občané věděli, jak se hospodaří s veřejnými penězi. Redakce Aktuálně z Brandýska během posledních čtyř měsíců žádala města a obce o zaslání jejich směrnice.

Faktury na webu

Oslovili jsme města Neratovice, Čelákovice, Mělník, Mladou Boleslav, Milovice, Lysou nad Labem, Benátky nad Jizerou, Kostelec nad Labem, městys Lázně Toušeň nebo obec Sluhy i Středočeský kraj. Směrnici města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav jsme rovnou našli na webové stránce i s přehlednou tabulkou, kdo co zadává. Níže uvádíme stručný přehled jednotlivých směrnic.

Postup získání směrnice s přílohami byl stanoven následovně. Nejprve byly radnice osloveny e-mailem s prostým dotazem, zda by byly ochotny směrnici zaslat. Dotaz byl poslán ze soukromého e-mailu, nikoliv z redakčního se záměrem zjistit, zda města poskytnou směrnici občanovi. Následoval podobný dotaz prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím 106/1999 Sb. (dále jen 106) zaslaný datovou schránkou. Redakce chtěla zaslat nejen směrnici radnice, ale případně i směrnice příspěvkových organizací zřízeným městem. Přehledné výsledky našeho pátrání najdete v tabulce.

 Nahrávání ...

Radnice vždy dostaly dostatek času na odpověď. V případě e-mailu to byl týden až deset dní, v případě zákona 106 šlo o zákonnou lhůtu 15 dní. Ve dvou případech odmítly města zaslat směrnici i na žádost přes zákon 106 a redakce musela podat odvolání.

Kromě již zmíněného Brandýsa-Boleslavi měly na webové stránce svou směrnici Milovice. Lysá nad Labem sice svou směrnici nemá, ale zato zveřejňuje veškeré faktury na serveru cityvizor.cz.  E-mailem jsme se dočkali směrnice ještě od Mladé Boleslavi a Neratovic. Tam to ovšem vyžadovalo ještě telefonát s tajemníkem úřadu, který chtěl zjistit, na co směrnici potřebujeme, a kdo jsme. Upřímně jsme přiznali, že chystáme článek.

Benátky chtěly směrnici utajit

Zbytek radnic svou směrnici pečlivě střeží a došlo k zaslání dotazu podle zákona 106 přes datovou schránku. I tam si dávaly radnice na čas. Boj o svou směrnici vedly tři měsíce Benátky nad Jizerou pod vedením starosty Karla Bendla (ODS). Jejich vedoucí odboru poskytl třístránkové odůvodnění, proč směrnici poskytnout nemůže včetně citací judikatury. „Vnitřní předpis města Směrnice města Benátky nad Jizerou č. 2/2025 upravující zadávání veřejných zakázek malého rozsahu je vnitřním předpisem, který stanovuje postupy povinného subjektu pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, ovšem ve fázi, která se účastníků zakázek netýká. Ti se účastní až realizované fáze zakázky, která je výstupem interního nastavení,“ napsal vedoucí Odboru správy majetku a rozvoje města mimo jiné v odůvodnění. Redakce chtěla znát názor starosty Bendla, ale dosud neobdržela odpovědi na otázky.

Benátky nad Jizerou poskytly směrnici až po odvolání na příkaz odvolacího orgánu Středočeského kraje odboru legislativně právního. Tazatel přes zákon 106 má vždy právo podat odvolání, pokud nesouhlasí s odpovědí, kterou mu radnice poskytla. Kraj před rozhodnutím prozkoumal benátskou směrnici a mimo jiné konstatoval, „že směrnice upravuje postup povinného subjektu při zadávání veřejných zakázek vůči dodavatelům, vylučuje závěr, že by se jednalo o dokument vztahující se výlučně k jeho vnitřním pokynům“.

Zaslání směrnice se bránil také Kostelec nad Labem pod vedením starosty Josefa Chalupy (ODS). Tamní tajemnice v odůvodnění uvedla, že směrnice je vnitřním předpisem a její vyhotovení neukládá žádný předpis. Po odvolání u Středočeského kraje Kostelec nad Labem svou směrnici poskytl.

„Směrnice o zadávání veřejných zakázek (včetně zakázek malého rozsahu) upravuje proces, kterým povinný subjekt vstupuje do vztahů s dodavateli a stanovuje pravidla pro hospodaření s veřejnými rozpočty. Informace o hospodaření s veřejnými prostředky se vždy dotýkají osob stojících vně povinného subjektu, které mají legitimní zájem na kontrole transparentnosti takového postupu. Aplikace předmětné výluky je proto v tomto případě vyloučena, neboť dokument nemá výlučně interní povahu,“ uvedl Středočeský kraj, který rozhodnutí Kostelce nad Labem zrušil a vrátil k novému projednání.

Právník: Nejde o vnitřní pokyn

Redakce oslovila právníka Marka Zelenku zabývajícího se veřejnými zakázkami nejprve pro organizaci Oživení a nyní ve společnosti Datlab. Právník upozornil, že v případě směrnice o veřejných zakázkách nemůže být řeč o vnitřním pokynu, protože jde o pokyny týkající se třetích stran.

„Když jsem o tom mluvil na konferenci k veřejným zakázkám, tak jsem uváděl jako příklad dobré praxe, že směrnice je zveřejněná. Radnice tím říká trhu, co je standardní postup, jaké jsou postupy, na koho se mohou firmy obracet nebo jestli je tam nějaký opravný prostředek. Trhu tím máte říct, že jste důvěryhodný zadavatel s predikovatelnými pravidly,“ řekl Aktuálně z Brandýska Zelenka.

Zároveň zmínil také obavu některých měst, které nechtějí veřejnosti prozrazovat, jestli o zakázce rozhoduje jedna osoba, nebo více. Směrnice se podle něj dá rozdělit a zveřejnit jen část. Podle Zelenky je ale nejhorší možnost, když finální rozhodnutí nad zakázkou udělá rada. „Kolektivní neodpovědnost překryje celý proces, úředníci se schovají za to, že zakázku posvětila rada, a radní budou říkat, že za to mohou úředníci. Když nastane problém, tak není jasná konkrétní osoba,“ vysvětlil Zelenka.

Právník Zelenka okomentoval také praxi Lysé nad Labem a Středočeského kraje, kteří zveřejňují veškeré faktury, což je podle něj přínosné. Na druhou stranu je pak ale nejde přiřadit ke konkrétním zakázkám. Faktury mají být trakovatelné tak, aby bylo možné zjistit, jestli se rozpočet nepřečerpává a v jaké fázi se aktuálně nachází.

Jak se zadávají zakázky ve vašem městě

A co jsme ze získaných směrnic vyčetli? Praxe v rozhodování se mnohdy liší a limity pro nejnižší položky jsou různé. Brandýs nad Labem- Stará Boleslav má dle přehledu stanoveno, že do 10 tisíc korun jde o přímý nákup, kde kupující musí mít podepsaný doklad. Nad 10 tisíc korun do půl milionu lze objednávku udělat na základě nabídky. Zadává ji vedoucí odboru, ředitel městské policie nebo statutární orgán. U zakázek nad 500 tisíc do 1 milionu korun se postup liší podle toho, zda jde o objednávku, smlouvu, město, městskou policii nebo organizaci města. U smlouvy města vstupuje do rozhodování rada města. O zakázce nad milion korun, která nepřesahuje nadlimitní hodnotu, rozhoduje rada města. Brandýs má poměrně nízký standardní limit přímého zadání do 500 tisíc korun, ale zároveň rada může kdykoliv rozhodnout o výjimce.

Město Čelákovice dělí zadávání zakázek do tří skupin. Ve skupině A se přímo zadávají zakázky od 20 tisíc korun do 750 tisíc, respektive do 1,5 milionu korun v případě staveb. Zadává se přímo administrátorem a to buď jako objednávka, nebo smlouva. Ve skupině B jsou dodávky a služby od 750 tisíc do 1,5 milionu korun a stavební práce od 1,5 milionu do 4,5 milionu korun. Provádí je administrátor na pokyn starosty nebo místostarosty. Poptávat se musejí tři dodavatelé. Ve skupině C jsou to služby nad 1,5 milionu do zákonného limitu, stavby nad 4,5 milionu do zákonného limitu. Veřejná zakázka probíhá formou výzvy a schvaluje ji rada města. V Čelákovicích však existuje mnoho výjimek. Jediný dodavatel z technických/uměleckých/právních důvodů, naléhavost, komoditní burzy, insolvence nebo krátkodobě výrazně nižší cena a nákup střeliva pro městskou policii. 

Odlišně se ke směrnici postavili v Benátkách nad Jizerou, jejíž vedení se bránilo zaslání dokumentu. Do 300 tisíc korun se směrnice na zakázky nevztahuje – lze je realizovat objednávkou. Objednávky nad 50 tisíc podepisuje starosta, místostarosta nebo ředitel příspěvkové organizace. Alarmující je ovšem zjištění, že nad 300 tisíc korun do zákonného limitu 3 miliony korunu dodávek/služeb a 9 milionu korun  u stavebních prací stačí „oslovení minimálně jednoho dodavatele“. Většinou jde o minimálně tři uchazeče. Konečné schválení výběru vítězného uchazeče musí schválit rada města. V textu se navíc město odkazuje na starý zákon č. 137/2006 Sb.

Město Neratovice zadává přímo zakázky do 300 tisíc korun, a to prostřednictvím vedoucího odboru nebo pracovníka krizového řízení. Vedoucí odboru správy majetku má dokonce výjimku do 500 tisíc korun s tím, že musí informovat radu města. V případě smlouvy od 300 tisíc korun do 1 milionu korun vedoucí odboru musí zajistit minimálně tři nabídky. Smlouvu schvaluje rada a starosta ji po schválení podepisuje. Zadávání dodávek a služeb od jednoho do tří milionů a staveb stojících jeden až devět milionů korun probíhá prostřednictvím výzev a s účastí komise. O výběru rozhoduje rada a starosta uzavírá smlouvu. Rada může usnesením rozhodnout o výjimkách.

Velkou benevolenci k zadávání zakázek má Kostelec nad Labem, který svou směrnici zaslal až po odvolání. Až do 1,5 milionu korun lze zadávat bez výběrového řízení a na základě jedné nabídky. Do 200 tisíc zadává vedoucí pracovník, do 500 tisíc starosta a do 1,5 milionu korun rada města. Nad 1,5 milionu korun musí být výběrové řízení s minimálně třemi dodavateli. Jinak zadávání probíhá ve věcech bytového fondu.

Městys Lázně Toušeň žádnou směrnici nemá. Starosta Luboš Valehrach (STAN) na otázku, jak zakázky zadávají redakci odpověděl, že o větších zakázkách rozhoduje pětičlenná rada. O drobnějších zakázkách a nákupech rozhoduje starosta, nebo místostarostka.

Za Středočeský kraj nejnižší zakázky (služby do 250 tisíc, stavební práce do 500 tisíc korun) podepisuje vedoucí odboru podobně jako u služeb do 1,5 milionu a stavebních prací do 3 milionu korun, kde však musí proběhnout poptávkové řízení alespoň tří dodavatelů. Pokud jich zadavatel osloví méně, musí to písemně odůvodnit. U zakázek nad tyto hodnoty do podlimitního řízení je odpovědnou osobou opět vedoucí s tím, že musí mít souhlas příslušného radního kraje. Rada kraje může udělit výjimku z postupů schválených ve směrnici. Kraj na svém portálu zveřejňuje veškeré faktury.

V Milovicích může nejnižší zakázku do 30 tisíc zadat vedoucí zaměstnanec. Do 100 tisíc starosta, místostarosta, tajemník, vedoucí správy majetku nebo investic. Do částky 350 tisíc taktéž tajemník a vedoucí, ale po schválení prvním místostarostou. Do milionu korun musí se zadávacím řízením souhlasit rada města. Poslední kategorií jsou služby za 1 až 3 miliony astavby za 1 až 9 milionu korun. Je nutný předchozí souhlas zastupitelstva, smlouva a komise o minimálně 5 členech. Milovice tak mají docela silnou pozici zastupitelstva, avšak ve směrnice je také uvedeno, že pokud je směrnice přísnější než podmínky poskytovatele dotace, ustanovení směrnice se nepoužijí.

Město Mělník zadává zakázky v rozsahu 5 tisíc–200 tisíc korun oslovením jediného dodavatele či průzkumem trhu. Objednávku podepisuje vedoucí odboru, smlouvu starosta. Od 200 tisíc do milionu podepisuje opět objednávku vedoucí, smlouvu starosta. Ve směrnici je ovšem rozpor – v tabulce jsou uvedeni minimálně tři dodavatelé, ale v textu pět dodavatelů. Při službách za 1 až 3 milionů korun a stavbách za 1 až 9 milionů korunprobíhá poptávkové řízení a hodnotí komise se třemi členy. Smlouvu podepisuje starosta z pověření rady. Rada může v „případech hodných zvláštního zřetele“ rozhodnout o odlišném postupu nebo přímo schválit smlouvu s konkrétním dodavatelem.

Velkorysé zadávání má i Mladá Boleslav, která zaslala svou směrnice bez nutnosti posílat žádost přes zákon 106. Mladá Boleslav má volný limit pro přímé zadání do 1 milionu korun u všech typů zakázek. To je proti řadě ostatních měst méně soutěžní model, protože do této hranice nemusí být výběrové řízení a postačí objednávka či faktura. Služby nad 1–2 milionů korun  a stavby nad 1–6 milionů korun  musí být soutěženy výzvou s minimálně třemi dodavateli. Služby nad 2–3 milionů korun, stavby nad 6–9 milionů korun rovněž s minimálně třemi dodavateli a záměrem zveřejněným na úřední desce, navíc se schází komise. Odpovědnou osobou je podle režimu vedoucí odboru, náměstek primátora, radní nebo primátor.

Pro porovnání se redakce zeptala i vedení malé obce Sluhy, která má starší směrnici se staršími limity. Do 250 tisíc korun je možné přímé zadání s oslovením jednoho dodavatele nebo nakoupit přímo. Od 251 tisíc do 500 tisíc korun rozhoduje pověřená osoba prostřednictvím výzvy s minimálně 2 dodavateli. Nad 500 001 Kč až do zákonného limiturozhoduje zastupitelstvo mezi minimálně třemi dodavateli.

Editovala: Štěpánka Pavlína Borská