Pískovnu u Boleslavi obsadili čolci a žáby. Přibudou další tůně

Pískovna Křenek u Brandýsa nad Labem se stává rájem žab, čolků, kuněk a dalších živočichů, které z české krajiny obecně spíše mizí. Těžební společnost České štěrkopísky vloni při jihozápadním břehu největšího ze tří vytěžených jezer vytvořila čtyři tůně. Po roce se potvrdil předpoklad, že mělké písčité vodní plochy s minimem vegetace přinášejí ideální podmínkami pro rozmnožování obojživelníků. Prostor již na jaře čelí značnému náporu očekávaných obyvatel a stává se fungujícím biotopem. Úspěšný projekt bude brzy pokračovat. Na podzim přidají těžaři na protějším severním břehu jezera další tři tůňky.

„Potvrzuje se, že to hlavní, co od nás potřebuje příroda přesycená civilizací a především intenzivním zemědělstvím, je klid. Těžba sice bývá tradičně vnímána jako další narušení životního prostředí a do značné míry jím samozřejmě i je. V praxi se ovšem ukazuje, že těžební prostory a obzvláště pískovny reprezentují jedinečné prostory, v nichž obojživelníci rádi nalézají útočiště. Prostředí je zároveň atraktivní pro vážky, vodní ptáky a další živočišné druhy. Tůňky budujeme v souladu s požadavky krajského odboru životního prostředí,“ říká Petr Dušek, tiskový mluvčí společnosti České štěrkopísky, která provozuje několik středočeských pískoven.

Pro redakci doplnil, že tůně jsou zatím součástí aktivního dobývacího prostoru, do kterého je pro veřejnost vstup zakázán.

Jednou z nejohroženějších českých žab je ropucha krátkonohá. Jak již napovídá její název, disponuje krátkými zadními nohami, a proto neskáče jako jiné žáby, ale pohybuje se rychlým lezením. V současnosti žije v Česku pouze v několika izolovaných populacích na západě, severu a jihu Čech. Protože právě tůňky v pískovnách reprezentují vhodné prostředí pro její výskyt, existuje šance, že tento druh se objeví i na Křenku. Ostatně něco podobného se nedávno povedlo ve vytěžené pískovně Žizníkov na Českolipsku.

V lokalitě Křenek se těží kvalitní štěrkopísek už od konce 50. let 20. století, a to metodou „z vody“, takže po těžbě zůstávají jezera s průzračnou vodou. V již zrekultivované části pískovny jsou taková tři a kolem nich již probíhá řízená obnova přírody. Kromě loňského přírůstku v podobě tůněk lze zmínit v minulosti realizované kroky jako zatravnění, výsadbu ovocných stromů a vytvoření pláže či zahrádky.

Pískovna Křenek patří k nejdůležitějším zdrojům štěrkopísku ve Středočeském kraji. Každoročně se zde vytěží přes půl milionu tun této klíčové suroviny pro české stavebnictví. Protože materiál se používá zejména jako plnivo do betonu, na pískovnu jsou navázány především betonárny, které zásobují stavby na Mladoboleslavsku, Brandýsku či Neratovicku, ale i na okraji Prahy.

Podle údajů České geologické služby je Středočeský kraj dlouhodobě českým premiantem v těžbě štěrkopísků – objemově pokrývá téměř 30 % republikové produkce. Již do konce této dekády však o tuto pozici pravděpodobně přijde, protože v následujících letech se tu bude zavírat jedna pískovna za druhou. Analýza geologů říká, že dvě třetiny ložisek ukončí provoz do 7 let a 88 % do 10 let. Spotřeba štěrkopísku přitom každoročně roste a s ohledem na objem plánovaných velkých investic do dopravní infrastruktury i obytné výstavby bude tento trend v kraji i nadále pokračovat.

Zdroj: Tisková zpráva České Štěrkopísky