Psi v Polabí pronásledují zvěř, kterou uštvou k smrti

Každoročně řeší myslivci nejen v Polabí uhynulou zvěř, kterou pronásledovali psi. Ti to mají většinou jako koníček. Zvěř ale uženou, ta pak ulehne a uhyne na zápal plic.

Nejnovější případ je znám z lokality Rudeč u Kostelce nad Labem. Kolemjdoucí tam na poli našel ležícího srnce, který ještě dýchal, ale nebyl v dobrém zdravotním stavu. Na místo nakonec přijel myslivec. Dle jeho vyjádření šlo za poslední dva týdny o třetí případ. Jeden se odehrál také v Mratíně.

S podobnými případy se setkávají také myslivci z Brandýsa-Boleslavi, konkrétně z mysliveckých sdružení Zápy, Houštka a Nový Vestec. Server Aktuálně z Brandýska hovořil s členem MS Zápy Zdeňkem Holíkem.

„V zimním období stačí, aby pes srnčí zvěř prohnal pár kilometrů a ta zvěř, když poté ulehne únavou, tak rychle prochladne a dochází k zápalu plic a smrti. Samozřejmě se nejedná jen o srnčí zvěř, mohou to být i jiné druhy zvěře, jako například zajíci, bažanti,“ konstatoval Holík.

Problém je to podle něj celoroční, v zimě je situace nejhorší, protože zvěř nemá zdaleka tolik úkrytů, jako kupříkladu ve vzrostlém poli. V létě je naopak problém s vodou – zvěř může být velmi rychle dehydratovaná.

S majiteli psů je dle jeho slov někdy problém mluvit. „Někteří na upozornění reagují a psa přivolají, někteří se začnou hádat. Jiní začnou nadávat a být velice vulgární. Já jakožto myslivecká stráž mám za povinnost toto řešit, ovšem v mnoha případech to nelze. To, že se majitele psů dopouští přestupku, nikdo vlastně neřeší,“ vysvětlil myslivec.

Myslivec může psa zastřelit

Holík dle svých slov řeší většinu případů domluvou a vysvětlením, že dané chování zvěři může uškodit. V ohrožení ovšem mohou být i psi. Mohou totiž narazit na nemocnou lišku nebo na kus srsti nemocné lišky a mohou se nakazit prašivinou, která může být pro psa i smrtelná.

Zdeněk Holík také přiznal, že je oprávněn psa mimo dosah majitele zastřelit, ale nikdy to neudělal a neudělá, jelikož sám je milovníkem psů. Ostatky uhynulé zvěře myslivci většinou zakopou pod zem, případně to řeší přes kafilérii.

Holík také upozornil na další nešvar. A tím je kontakt lidí nebo psů s mláďaty. Na místě může zůstat pachová stopa, která zapříčiní, že se k němu již samice nevrátí. Stále jsou známé případy, kdy lidé v domnění, že mláděti pomohou, s ním manipulují a tím ho odsoudí k smrti. Není dobré se zdržovat také u krmných zařízení, kde pach zůstává rovněž.

Foto: archiv Zdeňka Holíka