
Kulturní dům u řeky je riziko, hřímala žena. Město se pochlubilo papírem od Povodí Labe
Desítky lidí včetně zástupců vedení města se sešly tento týden v jednacím sále městského úřadu, aby prodiskutovaly nový strategický plán města a především zamýšlený kulturní dům v Brandýse nad Labem. Slyšet byli hlavně odpůrci. Bojí se zatopení domu nebo nedostupnosti parkování a hluku.
Město na veřejné projednávání pozvalo urbanisty ze společnosti 4ct, kteří připravili prezentaci obou projednávaných témat, ale hlavně facilitační diskuzi. Na čtyřech stolech byly připraveny mapy a barevné nalepovací body, kterými příchozí zaznamenávali klady i zápory v území. U každého stolu nechyběl facilitátor a zapisovatel, aby postřehy mohly být později zapracovány do jednotlivých studií.
V prezentaci ke kulturnímu domu byla představena možná podoba budovy. Malý sál pro 200 lidí, velký pro 800 lidí nebo umělecká škola s devíti třídami. Nutno podotknout, že přesný návrh vzejde až z architektonické soutěže. Okomentovány byly rovněž dvě nejožehavější témata. Povodí Labe požaduje kvůli případné velké vodě, aby spodní stavba byla zhotovena z materiálů, které odolají dlouhodobému působení vody. Dále chce, aby se nenavyšovala stávající niveleta terénu a aby při stavbě neuplaval stavební materiál.
Projektanti představili rovněž možnosti parkování v dochozí vzdálenosti. Spočítali, že se na třech místech může postavit na 150 parkovacích míst. A to v ulicích Na Celné, Na Prádle a na obou stranách Labe před plavební komorou v ulici U Přístavu.
Ještě než se lidé pustili do malování podnětů, byl prostor pro dotazy. „Všem uvažujícím selským rozumem je jasné, že budova na okraji břehu je riziko. Máte dobrozdání, že se voda odkloní a není rizikem? Proč nemluvíme o ostatních lokalitách?“ padl jeden z prvních dotazů od starší ženy, který si vysloužil potlesk.
Vody se město nebojí
Odpovědi se ujal starosta města Petr Soukup (Naše dvojměstí), který uvedl, že město již koupilo vodácký kanál a rádo by i tuto budovu. Koupí budovy si město dle jeho slov chce do budoucna pojistit, co vznikne v tak frekventovaném místě, protože nynější majitel se chtěl budovy zbavit. „Současný vlastník chtěl budovu prodat. Chápu zajištění území jako strategii. Za 10 nebo 20 let to někdo ocení,“ řekl přítomným starosta s tím, že tak město bude mít toto území pod kontrolou. „Když se ukáže, že ta stavba je z nějakého důvodu neproveditelná, tak ji stavět nemusíme, ale zajištění území je klíčové,“ doplnil.








Žena následně požádala o kontakt na pracovníka pojišťovny Kooperativa, která městu dala dobrozdání, že je budova pojistitelná i na pracovníka Povodí Labe. „Místo pojištění Ostrůvek je mimo povodňovou zónu a škody v tomto místě vzniklé jsou v pořádku likvidní, jen prosím dát pozor na zpětné vzdutí vody, když se bude nemovitost rekonstruovat, aby byly zpětné klapky a pevné uzávěry ve funkčním stavu. To by mohl být jediný důvod, proč by se pojišťovna bránila plnění. Limit pro riziko povodně je nastaven na 200 milionů korun, přičemž spoluúčast je 10 %,“ přečetl dopis z pojišťovny místostarosta města Tomáš Benda (Naše dvojměstí).
„Za 200 milionů korun tam nic nepostavíte. Kolik do toho domu chceme dát peněz?“ zazněl další dotaz. Místostarosta reagoval, že jde o nynější limit na pojistné smlouvě, který lze zvýšit.
Představení návrhu před volbami
Místostarosta si ovšem naběhl tím, že hluk z Ostrůvku nebude tolik rušit. „Vy tam nebydlíte, vy to neznáte. Ten hluk se nese po Labi. Vy to nechápete, já slyším, když se něco děje na zámku nebo Proboštských jezerech,“ rozčílila se jedna z přítomných žen.
Poslední z dotazů mířil na chátrající budovu Piaristické koleje, která by se mohla využít třeba pro školu. Starosta kontroval, že v případě této budovy, chátrajících Slunečních lázní i Kim-ir-Sena jedná radnice s investory, se kterými by ráda spolupracovala formou PPP projektů (spolupráce veřejného a soukromého sektoru). Nápady mají být představeny ještě do voleb.
Z veřejného projednávání lidé odcházeli se smíšenými pocity. Někteří uváděli, že to dopadlo dobře a čekali horší reakce. Jiní konstatovali, že to tento nápad Našemu dvojměstí prohraje volby. Město a urbanisti naplánovali vyhlášení architektonické soutěže na červen až srpen a vyhlášení vítěze v září, čili ještě před volbami.


Říct „dopadlo to dobře, čekali jsme to horší“ nezní v souvislosti s utracením peněz nás občanů města moc přesvědčivě.
Mimochodem, Tábor má nový zimní stadion za 180 milionů Kč, z toho 110 milionů byla dotace od Národní sportovní agentury. To jen tak k využití strategického pozemku u obchvatu.
Parkování u plavební komory je akorát tak cesta, jak ještě víc ucpat jedinou cestu do SB