Redakce Aktuálně z Brandýska přináší druhou část rozhovoru s opozičním zastupitelem Patrickem Zandlem (Piráti), ve kterém přišla řeč na staronové městské projekty – kulturní dům, Piaristickou kolej, školy, lávku přes Labe či výstavbu.

Město stále dokola řeší ty samé projekty. Například lávku přes Labe, Piaristickou kolej.

Když někde izolovaně slyšíte, že někam dají lávku za 70 milionů, tak to každému hýbne žlučí. Vy k tomu musíte říkat proč. My potřebujeme snížit dopravní zátěž. Já svoji dceru na kole na kroužek do Podivena přes most nepustím, to bych musel být blázen.

V případě Piaristické koleje se všichni shodneme, že se má zachránit a využít pro vzdělávání. Rozdíl je v přístupu. Já tvrdím, že jsme bohaté město s rozpočtem kolem tří čtvrtě miliardy korun a mohli jsme si dovolit splácet úvěr na rekonstrukci. Úvěry jsou pro město levné, úroky nízké. Dokonce máme na účtu peníze, které se úročí víc, než kolik stojí úvěr. Takže tvrdit, že na to nemáme, je podle mě alibismus. Jiná města, jako Čelákovice a Kostelec, podobné projekty zvládají. Jen my se tváříme, že jsme chudáci. A zatím kolej chátrá a nakonec spadne.

Nesmíme zapomenou také na kulturní dům v Orlovně.

My máme rozpočet téměř tři čtvrtě miliardy a tvrdíme, že nemáme na vlastní kulturní dům. Je vize spojit se s kapitulou, vyrovnat se s ní a ona si z toho pak udělá poutní centrum, které bychom si pronajímali. Abychom to ale opravili za městské peníze a měli tam nedořešené vlastnické poměry, mi přišlo bláznivé. Podle mě by bylo lepší soustředit se na vlastní objekty, než řešit majetek církve. Chápu snahu domluvit se s kapitulou, ale město by mělo mít svůj kulturák, který si bude řídit podle sebe. Jinak budeme za deset let opět tam, kde jsme dnes – bez pořádného kulturního zázemí.

V Houštce kulturní dům místo nemá, preferoval jsem Labín, i když to bylo drahé. Dalo se to však rozložit v čase. Za deset let by to byl super areál, takhle nebudeme mít nic.

Znáte nějaké podrobnosti k obchvatu Brandýsa nad Labem a železnicí do Prahy? Jak to dopadlo s protihlukovou stěnou?

Protihluková stěna se tam povedla domluvit. Obchvat potřebujeme, jinak nám budou dál jezdit náklaďáky centrem. Podle posledních informací by se mohlo začít stavět kolem konce roku 2026. Ale bojím se, že to dopadne jako vždycky a termíny se posunou. Je to projekt kraje, ne města, ale město musí být aktivní, aby to někdo neodložil.

Co se týče železnice, za nás jsme to tlačili, aby se udržel koridor pro železnici, když se tam bude stavět přeložka silnice 610 a obchvat. Jezdili jsme s Robertem Pechou na jednání se Správou železnic, krajem a ministerstvem. Teď mám pocit, že to město nechává být. Hrozí, že se na to zapomene a koleje se sem nikdy nedostanou. 

ANKETA redakce: Co trápí obyvatele Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi

Kdysi se také hledala cesta do P+R parkovacího domu.

Varianty byly. V případě cesty garážemi je to složitá majetková struktura, proto jsme chtěli cestu k hasičům a tunelu. Jestli se to bude realizovat, nevím. Naším cílem bylo naučit lidi parkovat v domě a zřídit parkovací zóny. Současná radnice se toho bojí, protože by to voliče naštvalo. Jenže bez regulace se parkování nezlepší. My jsme chtěli postupně zavést rezidentní parkovací zóny, aby lidé měli motivaci parkovat v domě, a tím ulevit ulicím. Jenže kromě toho je tu problém přístupové cesty. Když k domu nevede dobrý příjezd, lidi tam prostě jezdit nebudou. To brzy skončí a bude nutné systém přenastavit.

Jak je to s odpadovým hospodářstvím?

To je další oblast, kde se rezignovalo. My jsme chtěli zavést pořádek – počítání popelnic, evidence, jasný systém plateb. Teď se poplatek zvýšil, ale systém se neposunul. Pořád platíme paušál, ať vyvezete tunu nebo pytlík. Přitom jiné obce už mají chytré čipy na popelnicích a lidé platí podle objemu odpadu. To motivuje k třídění a snižování odpadu. U nás se to jen odkládá, protože je to nepříjemné téma. Přitom by to ulevilo rozpočtu a dalo lidem férový pocit, že platí za to, co skutečně vyprodukují. Dnes je to tak, že ten, kdo třídí a má minimum směsného odpadu, doplácí na toho, kdo má popelnici plnou každý týden.

 Nahrávání ...

Co říkáte na novou výstavbu ve městě?

Já jsem velký fanda výstavby, i do výšky, když je promyšlená. Třeba projekt na místě Penny Marketu na Pražské je rozumný. Starý objekt by se zboural a dole by zůstal supermarket, nahoře pak byty. To by dávalo smysl. Mám rád moderní a promyšlenou výstavbu. Ale zároveň je nutné řešit infrastrukturu – školy, školky, silnice. Musíme detailně vážit, kde a co. Například Cihelna Vrábí je v místě, kde jakkoliv rozumná výstavba jen prospěje. Jestli se zároveň povede vyústění nové ulice z Průmyslové na obchvat, bude to skvělé. V Brandýse máme hodně pracovních míst, ale málo bydlení. Denně sem dojíždí až 4 tisíce lidí, takže potřebujeme kultivované bydlení pro ty, kteří tu pracují. Jinak hrozí, že se z bytů a domů stanou jen ubytovny. Územní plán je na místě cihelny momentálně navržen pro průmysl. Musí se změnit na základě té studie.

Existuje nějaký recept, jak zvýšit bezpečnost ve městě, třeba právě kolem Penny Marketu nebo u autobusového nádraží? Co s tím?

Když to vezmu reverzním inženýrstvím, co je dobré řešení? Aby tam nebyli. Ale jak toho dosáhnete? A tím končíme. Nemůžete je vykázat z veřejného prostranství, nemůžeme je sebrat a zavřít do vězení. Stát nemá systém prevence ani infrastrukturu. Spolupracujeme s církevními organizacemi, které dělají dobrou práci, a město by je mělo podporovat. Na Dolíku mají útočiště, kde jim pomáhají. Ale je to nepopulární, protože dáváte peníze na problém, který by ideálně neměl existovat. Ale realita je taková, že tito lidé tu jsou a sami se ze svého problému neseberou.

Máme údajně jedny z nejlepších městských kamer. Kupříkladu při vjezdu do města.

Já jako pirát to nemám rád, ale řekl jsem si, že vyměníme starou techniku za novou, ovšem bez funkce rozpoznávání obličejů. Rozpoznávají se však typy aut, kradená auta, poměr dodávek k osobním autům a podobně.

Jak je na tom město se školstvím?

Velký posun přišel, když se toho ujal Robert Pecha a Honza Jirovský. Díky nim vznikla nástavba na škole Na Výsluní, kterou připravil Hynek Homolka. Ten na tom dřel, ale radnice mu pak nesehnala peníze. Robert s Honzou pak projekt předělali, aby seděl na nové dotační tituly. Díky tomu je tam nových 120 míst, výtahy, opravená tělocvična. To je velký úspěch.

A připravila se i škola ve Staré Boleslavi, na kterou se dlabalo leta letoucí. Ten projekt jede dál, i když pomalu. Kdybychom zůstali na radnici, tak bychom školu otevírali na školní rok 27/28. Robert Pecha se o to však stará dál, peníze budou.

Jak těžké je vůbec sehnat peníze na takovou školu?

Dodnes nechápu, proč byl problém peníze sehnat. My, když jsme někam přišli, tak nám peníze cpali horem dolem. Říkali, že jsme jedno z nejhorších měst v počtu žáků na třídu. Robert obratem sehnal 900 milionů korun, aby ta škola stála za to, navýšil se rozpočet na 1,5 miliardy korun.

Takhle snadno by se ale mohly najít peníze i na Piaristickou kolej.

Seženete, ale musíte to obejít. Musíte za nimi jít a zeptat se, za jakých podmínek dostaneme dotaci. My jsme na kolej posbírali asi 60 milionů korun. Rozpočet byl 140 milionů, ale dotace lze proplácet i zpětně.