Památky a zajímavosti Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

Přehled historických památek v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. Stručný popis pamětihodností, otevírací doba, vstupné a adresy.

Kam vyrazit
Zámek Brandýs nad Labem
Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie
Bazilika sv. Václava
Knížecí kostel sv. Klementa (sv. Klimenta)
Synagoga – Židovské muzeum
Staroboleslavská brána
Městská památková zóna Stará Boleslav a Brandýs nad Labem
Oblastní muzeum Praha–východ
Busta Benedikta XVI.
Socha sv. Václava
Kaple blahoslaveného Podivena
Kaple sv. Rocha
Kamenný most u renesančního mlýna
Kostel sv. Petra
Kostel Obrácení sv. Pavla a zvonice
Kostel sv. Vavřince
Brandýská katovna
Výklenková kaple U světice
Infocentrum – Kočárovna

Zámek Brandýs nad Labem

Původní hrad na břehu Labe založil na počátku 14. století Jan z Michalovic. V roce 1317 ho neúspěšně obléhal Jan Lucemburský. Po několika změnách majitelů připadl v roce 1547 králi. Ferdinand I. Jej následně nechal renesančně přestavět. Úpravami prošly také zahrady. Velmi oblíben byl zámek za Rudolfa II., kdy bylo město povýšeno na královské komorní město. Císař zde měl své „letní“ sídlo, kam rád jezdil za odpočinkem. Poničen byl zámek během třicetileté války, obnovy se dočkal jak v 18. století, tak v 19. století. Jako poslední monarcha zámek vlastnil král Karel I. Rakouský, jenž na zámku často pobýval. Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav zámek převzalo v roce 1995 a vzorně se o něm stará.

Prohlídkový okruh zahrnuje expozici císařských komnat, jako apartmán blahoslaveného Karla I. a císařovny Zity, knihovnu toskánských Habsburků, černou kuchyni nebo alchymistickou dílnu. Na zámku se pořádá mnoho akcí, koncertů, výstav a dalších společenských událostí.

Poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v 17. století podle návrhu italského architekta Giovanniho Marii Filippiho. V okolí baziliky proběhla v roce 1757 bitva v rámci sedmileté války, při kterém zahynul pruský důstojník generálmajor jezdectva Carl Ernst von Wartenberg. Ten byl následně pohřben v kryptě kostela. V bazilice najdete obraz Palladium země české, který má nesmírnou historickou hodnotu a je spojen se svatováclavskými tradicemi. Kovovému reliéfu Madony s dítětem je připisována ochranná moc nad českými zeměmi. O jeho původu existuje mnoho legend. Jedna praví, že reliéf zdědil Václav od babičky Ludmily a nosil ho stále při sobě. Když měl bojovat s vévodou Radslavem, tak ten se jeho reliéfu polekal a vzdal se bez boje. Spatřil údajně kříž na Václavově helmě a dva anděly nad jeho hlavou.

Bazilika sv. Václava

Baziliku založil v 11. století Břetislav I. spolu s kolegiátní kapitulou, jež funguje dodnes a má na starosti zdejší kostely a svatováclavský kult. Bazilika je bohatě zdobena jak díly se životem sv. Václava, tak sochami zemských patronů. Kostel i kryptu navštívil v roce 2009 papež Benedikt XVI.

V útrobách se nacházejí zbytky kostela sv. Kosmy a Damiána. Uvnitř je krypta a původní hrob sv. Václava, než byl převezen do Prahy. Do románské krypty se dostanete pod kněžištěm v bazilice. Po vstupu do krypty spatříte starší východní část s původním hrobem knížete a tzv. martyriem čili místem zavraždění. Neméně zajímavé je také sousoší od Matyáše B. Brauna Zavraždění sv. Václava. Uprostřed krypty je pak zdobená rakev, v jejíchž útrobách je relikvie knížete Václava. V roce 2021 byla po několikaleté rekonstrukci opět otevřena veřejnosti, náklady na opravu byly vyčísleny na 123 milionů korun.

Prohlídky zajišťuje Informační a kulturní centrum Stará Boleslav. Prohlídkové okruhy jsou zmíněny výše.           

Knížecí kostel sv. Klementa (sv. Klimenta)

Románskému kostelu sv. Klimenta mohl předcházet dřevěný kostel z 9. století, který mohl založit sv. Metoděj. Věrohodné důkazy ale chybějí. Prášek (2007) uvádí, že kaple sv. Klimenta stála již v roce 1046, avšek podle dalších historických pramenů zřejmě i dříve.  Dnešní podobu získal ve 12. století a téměř celá se dochovala. Je to nejstarší stavba ve Staré Boleslavi a řadí se také mezi nejstarší chrámovým stavbám v České republice. Kostel stál v místě dávno zaniklého knížecího hradu. Uvnitř najdete cyklus maleb z 12. století, který je údajně nejstarší českou nástěnnou malbou.

Kostel je spolu s Bazilikou sv. Václava národní kulturní památkou a patří mezi nejcennější románské památky naší země.

Synagoga – Židovské muzeum

Současná budova synagogy byla postavena v letech 1827–1829 na místě předchozí synagogy, která vyhořela. Stalo se tak již poněkolikáté přibližně od 16. století. Je to klasicistní budova obklopená ženskou galerií. V minulosti zde byl také byt rabína nebo škola. Židovská obec získala budovu zpět v roce 1995 a sloužila jako depozitář muzea. V roce 2014 byla otevřena veřejnosti.

Navštívit lze také nedaleký židovský hřbitov založený již v roce 1568. Zachovalo se zde okolo 1500 náhrobních kamenů.

Staroboleslavská brána

Opevnění ve Staré Boleslavi stálo již v 10. století. Staroboleslavská brána je ovšem pozůstatek hradeb z poloviny 14. století, které nechal postavit císař Karel IV. Druhá brána dochována nebyla. V bráně se nyní nachází expozice archeologických nálezů.

Oblastní muzeum Praha–východ

Pod Oblastní muzeum Praha–východ, které bylo zřízeno krajským úřadem, spadá několik hodnotných památek města i okolí. Je to Brandýská katovna, zřícenina hradu Jenštejn, Památník Josefa Lady v Hrusicích, Památník Panenské Břežany. Samotná budova muzea se nachází od roku 1975 na Masarykově náměstí v Arnoldinovském domě. Muzeum vlastní sbírky archeologických nálezů, přírodnin, výtvarného umění a další místní zajímavosti. Cenné sbírky keramiky, šperků, nástrojů a zbraní pocházejí až z pravěku. Pořádají se zde výstavy, vernisáže a workshopy.

Městská památková zóna Stará Boleslav a Brandýs nad Labem

Městská památková zóna byla ve Brandýse nad Labem- Staré Boleslavi vyhlášena v roce 1992 vyhláškou ministerstva kultury, protože centra souměstí jsou památkově hodnotná především pro svou historickou, kulturní a jinou osobitost místa. Přesné vymezení zón je možné najít ve vyhlášce.

Busta Benedikta XVI.

U baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi byla 27. září 2019 slavnostně odhalena busta papeže Benedikta XVI. Ku příležitosti devadesátého výročí Svatováclavského milénia a desátého výročí návštěvy papeže, který Starou Boleslav navštívil v roce 2009. Navštívil místo smrti sv. Václava a poklonil se také Palladiu země České. Posléze celebroval za městem mši pro 50 000 věřících.

Socha sv. Václava

Na náměstí ve Staré Boleslavi před radnicí se tyčí socha sv. Václava. Vytesal ji na počátku 20. století sochař Stanislav Sucharda. Socha je umístěna na vysokém podstavci a vhodně doplňuje poutní místo.

Kaple blahoslaveného Podivena

Kaple Blahoslaveného Podivena postavená v 18. století na místě, kde měl být podle legend umučen sluha sv. Václava Podiven. Jejím předchůdcem byla boží muka. Kaple je barokní stavba na půdorysu kruhu se třemi radiálními, téměř obdélnými kaplovými výklenky. V roce 2010 byla restaurována fresková výzdoba.

Kaple sv. Rocha

Kaple sv. Rocha je pozůstatek renesančního kostela ze 16. století. Byl postaven při tehdejším kamenném mostě na počest jeho stavitele Matteo Borgorelliho, který během výstavby mostu zemřel. Loď původního kostela musela v roce 1841 ustoupit stavbě dalšího mostu. 

Kamenný most u renesančního mlýna

Nenápadná stavba přes mlýnský náhon a kdysi významná spojnice zemské cesty přes Labe se nachází pod zámkem v ulici Na Celné. Most patří k nejstarším v ČR, byl postaven stavitelem Ettorem de Vaccanim v letech 1600-1604 a navazoval na stavbu hlavního mostu přes Labe, který tu postavil Matteo Borgorelli v letech 1568-1569. Most z pískovcových kvádrů je velmi dobře dochovaný, oblouky mají rozpětí asi 10 metrů. Na mostě je dřevěný kříž a socha sv. Jana Nepomuckého. O kus dále v Hluchově byly při záchranném výzkumu objeveny zbytky již zmíněného hlavního mostu, který měřil asi 492 metrů a měl 24 oblouků.

U kamenného mostu se nachází původně renesanční mlýn z doby Rudolfa II. s 11 mlýnskými koly. Ve své době byl největším v celém království.

Kostel sv. Petra

Kostel sv. Petra byl založen na začátku 12. století, i když některé prameny uvádí, že měl ještě románského předchůdce. První známý farář Diviš zemřel v roce v roce 1354. K větší přestavbě došlo v 17. století a kostel dostal barokní podobu. V 18. století hrozilo kostelu zbourání, ale naštěstí z toho sešlo. Ve 20. století byl nějakou dobu využíván jako skladiště, než byl svěřen do péče Českobratrské církvi evangelické. V provozu je od roku 1996. Kostel v ulici Pod Hrádkem není běžně přístupný veřejnosti, prohlídku a akce si však lze domluvit. U kostela si lze povšimnout dvou zajímavých budov, a to bývalé rychty (červený dům) a rokokové budovy piaristické koleje Na Vyšším hrádku.

Kostel Obrácení sv. Pavla a zvonice

Další významný brandýský kostel najdeme v ulici F. X. Procházky. Pochází z 16. století, kdy ho založil Arnošt Krajíř z Krajku pro Jednotu bratrskou. Jádro kostela v renesančním stylu se zachovalo dodnes. Kostel byl několikrát přestavován, barokní věží byl osazen v 18. století. Stavba má podobu trojlodního obdélného chrámu s polokruhovým presbytářem, interiér pochází hlavně z 18. století.

Neméně zajímavá je Zvonice u kostela Obrácení sv. Pavla postavená v druhé polovině 16. století. Nynější dvoupatrová barokní zvonice pochází z roku 1753. V roce 2021 prošla střecha, krov a fasáda rekonstrukcí.

Kostel sv. Vavřince

Dávným předchůdcem kostela byl údajně románský kostelík, který byl následně přestavěn do gotického slohu. První zmínky o něm jsou již v polovině 14. století, kdy byl děkanem kněz Mauric. V husitské době v něm působili nekatoličtí kněží. Od roku 1928 patří Církvi československé husitské. Dodnes v něm můžeme obdivovat tři gotická okna a freskovou výzdobu z 1. poloviny 14. století.

Brandýská katovna

Výjimečnou expozici můžete navštívit nedaleko brandýského centra, kde se nachází Brandýská katovna. Jde o zachovalý renesanční dům kata. Poslední muž hrdelního práva zde údajně žil do roku 1790 a jmenoval se František Neufuss. Návštěvníci se v katovně seznámí s historií řemesla, mohou si prohlédnout mučící nástroje a některé si dokonce vyzkouší.

Výklenková kaple U světice

Barokní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z počátku 18. století. Okolí je architektonicky upraveno a vhodně jej doplňuje údajně léčivý pramen a studánka. Kapli naleznete u labské cyklostezky a ulice Martinovské.

Infocentrum – Kočárovna

Hlavní turistické informační centrum Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi se nachází z brandýského zámku. Je možné zakoupit vstupenky, suvenýry, knihy, památkové předměty nebo pohlednice.

Oltář v Bazilice sv. Václava

Oltář v Bazilice svatého Václava

« ‹ z 17 › »

Zdroje

https://www.muzeumbrandys.cz/

https://www.brandyszamek.cz/

https://www.brandysko.cz/volny-cas-a-turistika/ms-56/p1=56

https://www.pamatkovykatalog.cz/

https://www.pamatkovykatalog.cz/inundacni-most-torzo-a-archeologicke-stopy-12215035

https://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=53

Durdík, T. (2009). Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha.

Prášek, J. V. (2007). Brandejs nad Labem Město, panství i okres. Oblastní muzeum Praha-východ, zařízení Středočeského kraje.

Prášek, J. V. (2008). Brandejs nad Labem, město, panství i okres. Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.