Pražský okruh u Vinoře dostal souhlas EIA. Stavět se má do tří let
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné závazné stanovisko EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) k záměru „D0, stavba 520 Březiněves – Satalice“ ve dvou variantách. Jedná se o významný milník v přípravě dostavby severovýchodní části Pražského okruhu. V pondělí o tom informovalo Ředitelství silnic a dálnic.
Dokumentace EIA byla zveřejněna v listopadu 2023, přičemž veřejné projednání proběhlo v lednu 2024. V letošním roce dojde k výběru zhotovitele dokumentace pro vybranou variantu, přičemž se zvažuje tunelová nebo zahloubená možnost. Zároveň budou probíhat geotechnické průzkumy, informuje ŘSD.
ŘSD bude muset před zahájením stavby splnit 89 podmínek stanovených ministerstvem životního prostředí. Prolistovat si lze zde.
Podrobnosti o trase Pražského okruhu
Stavba „D0 520 Březiněves – Satalice“ začíná v oblasti mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Březiněves a končí za MÚK Satalice. Celková délka úseku činí 13,64 km. Trasa je navržena ve dvou variantách, které se liší výškovým vedením – zahloubená a tunelová.
Úsek navazuje na předchozí stavbu „D0 519 Suchdol – Březiněves“ v oblasti MÚK Březiněves s dálnicí D8. Trasa pokračuje dvěma protisměrnými oblouky mezi Březiněvsí a Třeboradicemi. Součástí projektu je také přeložka silnice III/2438 Třeboradice – Líbeznice a MÚK Třeboradice s deltovitou podobou. Po této křižovatce pokračuje trasa v zářezu severně kolem Třeboradic, podchází železniční trať a silnici III/2443.
V případě tunelové varianty trasa po křižovatce pokračuje hloubeným tunelem Třeboradice o délce 1 330 m, který vede severně kolem Třeboradic a překonává železniční trať Praha – Turnov a silnici III/2443. Dále prochází mezi Mirovicemi a Míškovicemi, kde překonává mostem Mratínský potok (168 m).
Jižně od Veleně je navržen zářez, případně hloubený tunel Veleň (450 m). Následně trasa vede k MÚK Přezletice s přeložkou silnice III/2444, jejíž větve jsou napojeny na okružní křižovatky. Okruh pak pokračuje v zářezu severovýchodně kolem Přezletic a v km 55,6 je plánována MÚK Vinoř se silnicí II/610. Nad touto křižovatkou je navržena estakáda o délce 269 m.
Alternativně je v km 55,2 plánován portál tunelu Vinoř, který vede mezi Vinoří a Radonicemi. Tunel o délce 2 050 – 2 070 m je částečně ražený a částečně hloubený, s jižním portálem za přeložkou silnice III/0108. Následně trasa pokračuje v zářezu k MÚK Satalice (km 59,6).
Předpokládané náklady dle ŘSD na výstavbu se liší podle zvolené varianty – 1,7 miliardy Kč bez DPH u zahloubené varianty a 3,8 miliardy Kč bez DPH u tunelové varianty. Zahájení výstavby se plánuje do tří let, přičemž nejpozději do roku 2031 by měla být stavba uvedena do provozu.
Foto: ŘSD
Takže nejhorší část okruhu bude po dostavění mezi Černým mostem a Dolními počernicemi, protože tady se spojí zevní a vnitřní okruh v jeden. Sice to mají rozšířit na 3+3 pruhy, ale to jaksi pořád nevychází, kdž se zde spojí 2+2 vnitřní okruh ( jižní spojka ) a 2+2 zevní okruh ( od D1 směrem k D 10 ). A kdo tudy musít projet kdykoliv potřebuje na : D11 a na D1 ? Správně – obyvatel Brandýsa 🙁
Spojka D1 a D10/D11 (stavba 511) bude šestiproudá. Nebo se mýlím? Poté se již nebude Jižní spojka využívat pro jízdu z D10 či D11 směrem k D1 či D5 a nebude tak vadit, že je čtyřproudá.
Já píšu o úseku na černém mostě, z něho směrem na jih k D ke sjezdu na dolní počernice. V tomtu úseku se spojí vnitřní okruh ( z jižní spojky z jihu a satalické estakády ze severu ) s chystaným vnějším okruhem ( od D1 z jihu a od D8 ze severu ). Všechny tyto budou v režimu 2+2 , takže to spojení obou okruhů v tom úseku by mělo být 4+4, jenže bude jen 3+3 …
Ale potom nebude jak Jižní spojka, tak Vysočanská radiála zdaleka tak zaplněná, když budou postaveny úseky 511, resp. 520.
Ano, uleví se všem úsekům, kromě toho asi 3 km okterém píšu mezi černým mostem a sjezdem na Dolní počernice. Zde to bude pravdpěoodbně podstatně horší. nikde jinde se totiž vnitřní okruh nespojí s vnějším , pouze zde. Udělali to zřejmě z důvodu úspor, původně měl vnější pokračovat více východně od Satalic, přes Zeleneč, Šestajovice až k Říčanům.
Takže tunely byly slíbené pouze pro zlomení odporu? Teď už jsou jen alternativní?