Komentář: Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav jako chudinka v odpadovém hospodářství?

V posledním článku pana místostarosty Bendy se dozvídáme (ML Leden 2025), že město neplánuje žádnou revoluci v odpadovém hospodářství. Bohužel to opět jen znamená, že na prvním místě nejsou zájmy občanů, lepší přístup k životnímu prostředí ani posun města dopředu, ale zájmy kdoví koho…?!

Toto vedení města několikrát deklarovalo, že jedou transparentní radnici, ale způsob nakládání s odpadem, to, že nevíme, kolik jej město skutečně vyprodukuje, to nikomu z nich nevadí? Ráda bych znala naše čísla, ne čísla od AVE. Celý článek působí jako hledání důvodů, proč systém nezavádět a zůstat u starého. Přitom paušální poplatek je nejen neefektivní, ale také nemotivující občany k třídění a snižování jimi vyprodukovaného komunálního odpadu.

Je důležité si uvědomit, proč je nutné systém změnit. Nikde jsem v článku nenalezla to podstatné, a to je legislativa, která prostě mluví jasně. Zde si tedy dovolím pár legislativních důvodů vypsat já:

• V současnosti činí poplatek 800 Kč za tunu skládkovaného odpadu, do roku 2030 má tato cena vzrůst až na 1.850 Kč. Navýšením ceny se sleduje zvýšení motivace jednotlivců i obcí k třídění a recyklaci [1].
• Zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 – tzn., že odpady, které lze recyklovat nebo využít jinak, by se na skládky již neměly dostávat.
• Systém PAYT – napříč republikou zaveden na řadě míst, v městech naší velikosti i větších, a doporučuje se systém dále rozšiřovat. PAYT (angl. Pay as you throw) = platíš za odvoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodíš.  Tento systém je vhodným nástrojem pro domácnosti a podnikatele k minimalizaci odpadu a jeho třídění.
• Cíle recyklace – za mě nejpodstatnější bod – legislativní cíle pro recyklaci stanovují povinnost recyklovat 55 % komunálního odpadu do roku 2025, 60 % do roku 2030 a 65 % do roku 2035 [2] [3]. Co bude nad, to města tvrdě zaplatí!

Máte zájem o publikaci komentáře? Napište

Současná radnice však podniká kroky, které k těmto cílům rozhodně nesměřují. Pokud město půjde tímto směrem a nic v odpadovém hospodářství kromě navýšení paušálních poplatků neudělá, bude to stát opravdu hodně peněz. Paušální poplatky nemotivují a nevedou k efektivnímu řešení. Platba na hlavu nic nevyřeší. Navíc naše město trpí datovou slepostí v odpadovém hospodářství – nedostatkem kvalitních údajů o produkci odpadu a jeho správě, což jen vede k neefektivnímu plánování a rozhodování. Měli bychom vědět, kolik občané vyprodukují odpadu hned z několika důvodů:

• Pokud město zná údaje o množství odpadu, může lépe plánovat rozpočet a alokovat zdroje na sběr a jeho zpracování.
• Informace o množství a jednotlivých druzích odpadu umožňují městům vyvinout účinnější strategie pro třídění a recyklaci.
• Efektivní správou odpadu můžeme dosáhnout snížení nákladů na jeho likvidaci a zpracování.
• A pokud občané znají množství jimi vyprodukovaného odpadu, mohou si lépe uvědomit svou vlastní potřebu a motivovat se k ekologičtějšímu chování.

Na základě výše uvedených informací je zcela patrné, že zavedení systému svozu komunálního odpadu na základě četnosti svozu a velikosti nádoby by mělo být prioritou. Legislativní požadavky jsou jasné a je potřeba jednat rychle.

Volba paušálu byla chybou a další chybou bylo nepokračovat v započaté práci bývalého vedení, které myslelo nejen na efektivnější a ekologičtější nakládání s odpady, ale také na peněženky obyvatel. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jako rodina třídíme odpad efektivně a dle týdenního vyprodukovaného odpadu bychom si mohli dovolit svoz odpadu jednou za tři týdny. Třídičů je mnoho, jen za jejich práci a pozitivní přístup nebudou nijak odměněni, ale budou pouze dotovat a vyvažovat systém za ty, kteří třídit odmítají. Můžeme tak jedině poděkovat současné radnici.

V této oblasti by se přitom daly dělat pokroky. Například edukací obyvatel, která je klíčová pro zvyšování povědomí o důležitosti třídění odpadu a recyklace. Na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, je povinností obce informovat a vzdělávat občany o správném nakládání s odpady. Tento zákon zdůrazňuje význam osvěty a informovanosti pro efektivní třídění a recyklaci odpadů. Bohužel, dostatečné kroky současného vedení v této oblasti nevidím.

Re-use centrum Na Dolíku je skvělým příkladem iniciativy, která snižuje množství odpadu končícího na skládkách a podporuje ekonomiku opětovného využití a recyklace. Přesto bylo současné vedení zpočátku proti jeho vzniku a uvažovalo o tom, jak jej sestřelit. Důvod dodnes nechápu. Asi proto, že s tímto nápadem nepřišli, což ale není překvapivé vzhledem k tomu, jak v tomto odvětví postupují. Progres nula.

Na závěr bych ráda uvedla, že jsem si dala práci se sháněním případů dobré praxe z měst, kde již tento systém funguje. Upřímně mohu říci, že jsem se nesetkala s negativními zkušenostmi. Na rozdíl od pana místostarosty Bendy jsem si vše nechala zaslat písemně, neboť nemám dobré zkušenosti s mluvenou formou, která se dá různě překroutit a poohýbat dle toho, jak se to člověku hodí. Zde máte krátký výtah:

Město Bohumín:  

„Ve srovnání s rokem 2021 klesla produkce směsného komunálního odpadu téměř o 350 tun, další rok máme také klesající trend. Zároveň se zvyšuje podíl vytříděné složky (plast o 60 tun a papír o 27 tun – porovnání 2021 a 2022), další zvýšení vytříděných složek jsme zaznamenali v roce 2023, kdy byl k rodinným domům zaveden door-to-door systém“.

„Počet černých skládek je stabilní, zvýšený počet jsme nezaznamenali. Větší problém jsou „černé skládky“ ve smyslu velkého množství odpadu u kontejnerů na směsný odpad na sídlištích – nedostatečně zvolená kapacita, zneužívání kontejnerů jinými osobami, podnikateli apod. Tento nepořádek řešíme mimořádnými svozy, které pro město zajišťují naše technické služby“.

„Vyrovnaný rozpočet v oblasti odpadového hospodářství, město na systém nedoplácí. Minimální nedoplatky za odpady od občanů“.

Možnost zvolit si velikost nádoby (v systému jsou nádoby o velikosti 60l, 80l, 120l, 140l) pro rodinné domy. Bytové domy mají možnost zvolit nádoby o velikosti 660 l a 1100l.

„U rodinných domů zavedením door-to-door systému došlo k navýšení plastu a papíru, tam třídění funguje. Na sídlištích ochota třídit není velká, i přesto, že občané požadovali přidat nádoby s horním výsypem 1100 l na plast a papír pro lepší třídění (jinak jsou ve městě rozmístěny jen tzv. zvony). U otevřených kontejnerů je tak větší nepořádek než u zvonů. Nádoby 1100 l se lépe osvědčily u menších bytových domů, na okraji sídlišť, kde není taková anonymita. Z velkých sídlišť jsme tyto nádoby museli v některých případech úplně odstranit“.

Město Louny:

„ I před rokem 2021 si občané mohli zvolit objem nádoby na základě skutečné produkce odpadu. Ze zkušeností mohu uvést, že problém s černými skládkami nemáme. Občas se nám vyskytne komunální odpad v separaci, ale povětšinou si na tento způsob výběru poplatku občané již natolik zvykli, že neshledáváme žádný větší problém s neoprávněným odkládáním odpadu“.

„Poplatek za objem soustřeďovací nádoby se mi jeví jako motivující k třídění. Za odpad platí vlastníci nemovitostí nebo SVJ a ti si objem nádoby nastaví podle počtu žijících osob. Dle informací od kolegyně, která výběr poplatku procesně zpracovává, je množství neplatičů minimální“.

„Poplatek „na hlavu“ je dle mého názoru k třídění demotivující, vůbec nenutí občany objem odpadu snižovat, a to je v dnešní době, kdy jsou nastaveny třídící cíle a blíží se nám zákaz skládkování, dosti zásadní argument, proč tento druh poplatku nezavádět, nebo v něm nepokračovat“.

Dvůr Králové nad Labem:

„Z našich zkušeností vyplývá, že k prevenci vzniku odpadů a ke třídění odpadů je potřeba provádět důslednou ekologickou výchovu a osvětu (např. každoročně vydáváme Odpadový kalendář) a zároveň občany ekonomicky motivovat (tzn. platba podle množství vyprodukovaných odpadů)“.

„Naše město nikdy paušální systém nemělo, v minulosti mělo smlouvy s občany a dále pak poplatek dle § 17a zákona o odpadech, který se platil rovněž dle objemu sběrných nádob a frekvence svozu“.

„Náklady na likvidaci černých skládek jsme srovnávali s jinými městy a zjistili jsme, že nelegální skládky zakládají v současné době zejm. nepřizpůsobiví občané bez ohledu na systém (stejné náklady na černé skládky při přepočtu na 1 občana byly zjištěny i ve městě, ve kterém je pro občany odkládání veškerých KO zdarma)“.

„Produkce SKO je cca 150 Kg / osoba/rok, tzn. produkce SKO je podprůměrná, naopak produkce využitelných složek KO je nad průměrem ČR“.

Mohla bych pokračovat, ale to by bylo ještě na dlouho. Pro lepší představu si myslím, že tento základ stačí. Děkuji.

Text komentáře: zastupitelka za Vy jste město, Petra Madunická

Zdroje:

[1] https://arnika.org/odpady/nase-temata/co-s-odpady/legislativa

[2] https://www.mzp.cz/cz/legislativa_metodicke_pokyny_odpady

[3] https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/poplatky-za-ulozeni-odpadu-vzrostou-plati-novy-zakon

Přidejte si Aktuálně z Brandýska jako svůj oblíbený titul na Google zprávách.